r.i.p.

"it was thought to be cool a couple of years back." (future ted about blogs)

no nepamatuju si to uplně přesně, ale asi tak nějak.

football blogy rulez (arseblog, gunnerblog, three and in, zonalmarking, etc., etc., etc.) a díkybohu za přežívající music (polo-)shareblogy. ostatní je mrtvý (cz hudební blogování, resp. celá cz hudební publicistika), nebo nestíhám sledovat. a po pravdě řečeno, nějak nemám ponětí co sem uploadovat.

tak někdy někde jinde. bavilo mě to.

xx

strame's aw..no, fuck it.

facebook & sex buried my thoughts. the latter made these charts work at least.

>> alba

#01 zomby | where were you in ’92?

s dudlem v hubě, jestli to chcete vědět. to znamená, že těch dj / mcs / private raves, jak má m.i.a. v textu xr2, z něhož zomby vyloudil název alba, se u mě zrovna moc nekonalo. zomby ale loni v prosinci doslovně zpečetil reminiscence na rané 90s, které už ve vzduchu stejně vířily dost hustě. podobně jako letos the horrors dokázal na současnou produkci naroubovat sytý, euforicky svíravý obtisk, ze kterého budou ještě dlouho – a čím dál bleději – těžit jiní. na spíš punkové než taneční stopáži zastírá těžkotonážní dubstepové subbasy dřevními breakbeatovými rytmy, ale tak, aby se na ně dalo pohupovat stejně zmámeně. špiní filigránskými sirénkami a repetitivními klavírními/synth smyčkami, mutuje raveové vokální linky, a zvuk jako takový působí spíš jako obskurní, patnáct let stará demo kazeta, která je ale stejně stylotvorná a novátorská, jako parallelograms lindy perhacs z roku ’70 pro devendru & jeho new weird spol.

-živel-

#02 the xx | xx

"xx, an album that billows under the sheets but never reveals what's underneath, is far from plaintive. theirs is a secretive conversation, the sort you might have after sex, or on a train, or at a coat check at night's end. on vcr, sim and croft 'watch things on vcr.' what things? pornography? home movies? 'entourage'? 'you, you just know. you just do,' they purr back and forth to each other. the mystery is alluring and maddening--are the two a real couple? what have they done to each other? the dialogue overlaps near the end of the album's centerpiece, "crystalised", as the two breathlessly explain themselves, ignoring their mate. and then, at the end, they find themselves back in harmony. like any good relationship." nejlíp vyzní v ranních autobusech, too sleepy for a read/too awake to fall asleep.

#03 the horrors | primary colours

přestože se to v době debutu vážně nezdá, někdy nakonec nme & uk hype spol. vědí, co říkají. po první desce horrors skoro zapomenutelní nebýt účesů a tragických pokusů o diss s fratellis. to samý s these new purritans, maccabees. a pak u nich kňourat o odpuštění, už jenom když před necelým rokem hodí na myspace sea within a sea. nevím, jaký split z honoráře si za primary colours vezmou cunningham a barrows, každopádně by si nezasloužili odejít od produkce nasucho. geoff nanesl na album všechnu špínu, neklid a podivnost, které jej vyčleňují a ozvláštňují, chris dodal éterično a mysteriozitu. nebo naopak? nakonec je jedno se dohadovat, nakolik je to práce horrors samých (jako že je), už jenom mít takový kámoše o něčem svědčí.

#04 flying lotus | bbc essential mix

o bbc essential mix jsem kdysi kromě jiných hovadin psal i to, že je exoskeletem debutu, na který se mu - doufejme - podaří navázat i letos s cosmogramma. podle mixu k tomu má nejlepší předpoklady. aneb jak udržet koherenci, flow a atmosféru na zdánlivě nesourodém základu: naroubovat do necelých dvou hodin of pure pleasure vedle svých tracků sedmiminutové snové harfové intro, letošní daedelovu glitch-smršť na hrs:mins:secs nebo z podobného ranku moanerz od ruska, a pak se rozpustit ve finále s portishead a all is full of love. (ostatně tracklist a mix ke stažení zde.)

#05 japandroids | post-nothing

she had wet hair / say what you will / i don't care / i couldn't resist her.

#06 atlas sound | logos

bradford goes pop. nebo minimálně na o dost přístupnější level, než jsme zvyklí. trochu víc bavil jeho vznášivý debut, tady zůstává relativně srovnaný a uvědomělý. což mu - protože ho milujem - přejeme, ale stejně bysme ho raději viděli quarantined & kept na nemocničním pokoji, aby nemohl nic než skicovat sny jen na papír a do kytar. jenže pak bysme nedostali nejnádhernější naivní text ever (sheeee-eeeeelia), nejpovedenější reinkarnaci stereolab, byť jen s latetiou a jediným songem, co ale asi stejně přebije všechny jejich ostatní.

#07 bibio | ambivalence avenue

#08 animal collective | fall be kind ep

#09 washed out | high times\life of leisure ep

#10 girls | album

#11 yacht | see mystery lights

#12 animal collective | merriweather post pavillion

#13 the pains of being pure at heart | s/t
#14 dirty projectors | bitte orca

#15 fuck buttons | tarot sport

#16 a sunny day in glasgow | ashes grammar

#17 yo la tengo | popular songs

#18 the drums | summertime! ep

#19 phoenix | wolfgang amadeus phoenix

#20 lotus plaza | the floodlight collective

#21 dead mellotron | ghost light constellation ep

#22 the big pink | a brief history of love

#23 bat for lashes | two suns

#24 the twilight sad | forget the night ahead

#25 bill calahan | sometimes i wish we were an eagle

#26 micachu | jewellery

#27 neon indian | psychic chasms

#28 king midas sound | waiting for you

#29 real estate | s/t

#30 various | 5: five years of hyperdub
___________________________________________________________________

singly nezvládnu. český věci taky ne.


>> flashbacky:

animal collective ve vršovicích v máji // bloc party/placebo/underworld high // běhání&koupání s dismemberment plan // big pink v šestadvacítkách v praze na podzim // islands/that's not my name 7/11 and everytime ever after // double vision celej týden potom // pogo home alone na wet hair // meet me in the bathroom v budapešti, bbc essential mix v metru c tamtéž // recording fujiya & miyagi z radia fm, pár hodin před tím, než to spadlo // j dilla při odjezdu z paříže // nejvíc ze všeho where damage isn't already done z mobilu na schodech před klubem na české na creepy teepee // little joy in my bed with b. // jukebox v kotoru // noční jealous of roses v kh // bittersweet symphony, lovefool, feel good inc., i bet that you look good on the dancefloor na let's dress crazy // všechno, co jsem si pouštěl cestou tam a zpátky.

(in no particular order, ani chronologicky)


>> koncerty:

#01 kode9 @ cross, praha
#02 health @ creepy teepee, kutná hora
#03 tata bojs/bloc party @ rock for people, hradec králové
#04 the bug @ archa, praha
#05 dj vadim @ mokka cuka, budapešť. ne ani tak kvůli koncertu, jako atmosféře.


>> older stuff which ruled last year:

90's us indie, the dismemberment plan a yo la tengo zvlášť.
90's east coast hip-hop - mobb deep, black star, talib kweli quasimoto.
j dilla / donuts.
deerhunter / cryptograms.
linda perhacs / parallelograms.
clinic / internal wrangler.
the books / thought for food.
ben frost / theory of machines.
beth orton / trailer park.
the sea and cake / oui.

i'm back.

5YRSOFHYPERDUB.

would be mad not to post it.

buried attack.

teda nikdy jsem vyloženě nestárnul a neměl přitom z nudy ve vstupní hale fontánky a na chodbách křížový klenby, takže taky nevím, jaký může být vidět, jak vaše manželka už neudrží krok s hosteskama na banketech. ale všichni 90s-techno-dinosauři to zjevně cítí, poplácávají se na zádech s dorostem, co nezaujatě poslouchá jejich exaltovaně popisovaný historky, přes brčko cucá mojito a potahuje z cigarety, ztrácí poslední zbytky ideálů a konečně chápe, proč na něj ten featuring padl. nebo tak nějak si to aspoň přitom, co ty kolaborace slyším, představuju.

k massive attack to moc nejde možná proto, že jako daft punk si spíš odzívnou, než by vydali další desku dřív než po čtyřech letech, do studia se jim chce míň než do parku vyvenčit psa, a tak jako by bylo dopředu jasný, že jim to burial zremixuje.

emotionallystuntedmusicobsessiveistransformedint-oamoderatelyevolvedadult.

kdo má teď v době twitteru pátrat, spekulovat, přít se s ostatními, odkud plynou interpretovy inspirace, když se sám odhalí za ostatní? ještě zajímavější na tom je, že největším pionýrem v tomto ohledu je zomby, který než si začal přepečlivě pěstovat image templáře s kkk-like kápěmi, co miluje ruské skladatele přelomu 19. a 20. století, kurosawu, futuropsychadelii a rave raných 90s, svou id s fotkou stejně přepečlivě spálil. tu ho máte, darebáka.

09/10 goonerpreview.

když už se slavia raději záměrně nechala vyřadit tiraspolem, aby se vyvarovala traumat z dalšího rekordního venkovního skóre 0:35 v základní skupině, zůstávají ladies jediným týmem arsenalu, který máme reálnou šanci vidět v čechách. doufejme. nerad bych jel na další kolo evropské ligy než na sigmu.

poslední kuny, forinty a eura, co mi straší po kapsách, bych na titul nevsadil, ale to je jedno. stejně i to, že by wilsherea, gibbse a velu a všechny další měli zasadit do hydroponií, při pohledu na tohle (mimochodem, eduardo svoje i'm back zvládá líp, než jak by to za něho kdy řekl sil dante) a na druhou stranu tohle je eboué nejlepší fotbalista na světě.

v minulé sezoně nebyl největším zklamáním denilson nebo vůbec post defenzivního záložníka - takový výsledek po tom, co nakonec nepřišel xabi alonso, stejně každý čekal, a tak mnohem víc překvapuje, jak si oproti této době loni vede song; něco jako rozdíl mezi první a pátou deskou talk talk* -, spíš jako většina clichyho výkonů: přes svou rychlost často působil chaoticky, nedodával kvalitní centry do vápna a naopak jich až moc prošlo přes něj. stejně ale ohledně obrany tolik starostí není: vermaelen se dokáže přizpůsobit premier league, gallas je osvědčený, gibbs a traoré clichyho proženou, o sagnu strach nikdo mít nemusí a eboué, pokud se nebude pouštět do útoku, se na pravém kraji ještě docela dá snést. něco jako polívka z jídelny, taky nemůže než pozitivně překvapit.

*no, ne zas tak ...

obrana pod wengerem nebude ideální nikdy, nehledě na kvalitu a zkušenosti hráčů; jde spíš o to, jak arsenal zaostává v útoku - a asi by to nevyřešil(y) další nákup(y) -, postup do něj je šablonovitý, hráčům nechybí technika, ale dynamika a otisk do hry. vždy záleží na tom, kdo kdy dá první gól, jestli se zápas nevyvíjí příznivě, drtivá většina z nich u míče vypadá stejně zaměnitelně jako figurky ve stolním fotbale. do invincibles zatím chybí půl stupně kvality, nejlépe viditelně mezi bergkampem a van persiem. postupným propracováním wilsherea a vely do základu, stárnutím nasriho, walcotta a bendtnera se problém odbourá, jestli to ale bude v této sezoně, tím si moc jistý nejsem.

s novým rozestavením 4-3-3 (/4-5-1) asi zčásti odpadá denilsonova a songova funkce (přestože kvůli zraněním je téměř jisté, že dnes oba nastoupí) defenzivního záložníka, která se více rozmělní mezi více hráčů na středu; asi proto arséne na konci loňské sezony zkoušel nasriho na denilsonovu pozici; s (ne)možným příchodem rosického by to dávalo smysl, zvlášť když na 6 míst se - v případě plného stavu - tlačí fabregas, nasri, rosický, walcott, arshavin, van persie, bendtner a eduardo (schválně uvedeni ti, kteří jestliže můžou hrát, jsou z 80 % v základu).

cokoliv výš než čtvrté místo v premier league bude úspěch, že všichni soupeři ve skutečnosti oslabili, může být vlastně jen zdání: l'pool přes prodej alonsa posílil johnsonem a aquilanim (hlavně jeho adaptace bude klíčová), united budou chtít dokázat, že přežijí i bez ronalda a tevéze, což je samo o sobě lepší motivační základ, než jakým procházeli minulou sezonou, na druhou stranu chelsea, přestože nejfavorizovanější, se bude soustředit hlavně na ligu mistrů. páté místo znovu pro everton, jestli udrží lescotta; man city nejsou natolik sehraní, aby šli o mnoho výš než loni, i když nehrají v evropě; s aston villou v případě příchodu van der vaarta budou mít znova kluby z big 4 co dělat. titul samozřejmě půjde na white hart lane. jde o to, jaký.

i tak.

COME ON THE ARSENAL!

god bless oink & reactiv-8.

když už s tím otravovat všude, tak tady hlavně.

link.