Back in da Game

First time I've ever seen Trainspotting, nečekaně dobří Bonanza Banzai (chystám článek), obnovená polozávislost na CSM, Balaton, my soulmate tetička a naproti tomu druhá, o to horší tetička, strhnutej puchýř na levý noze při fotbale o velikosti 5 cm čtverečních atd atd.

x

Tři týdny a tři dny bez společnosti, se kterou jste prakticky každej den + zásilka všech čísel F:lteru, který mě scházely + dozvědět se, že jsem (kurva!) udělal ty city & guilds + tři vodárky. A pak jsou ze mě všeci (co mě neznaj) celkem vyjukaní, že jsem nějakej hyperaktivní. Jinak řečeno: chovám se jako sebelitující megakokot (nejhorší kombinace) a ještě mi chvíli potrvá, než se dostanu do normálu (jestli vůbec).

Po včerejší exkurzi v Tokiu s Billem Murrayem a Scarlett Johansson právě poslouchám úžasně zasněnej soundtrack s Kevinem Shieldsem (ex-My Bloody Valentine, kteří se tam taky objevují se Sometimes), The Jesus & Mary Chain, Air, Phoenix, Squarepusher a mnoho dalších lahůdek. Soundtrack nejenom k tomu filmu, ale opožděně (a paradoxně) i k celýmu létu.