tak teď zas pro změnu rýpnutí do vosího hnízda české kotliny.
nejlepší čeští publicisté za rok 2008 (abecedně):
- pavel klusák.
- pavel turek.
- karel veselý.
nejlepší mladý publicista za rok 2008:
- benjamin slavík.
džouk roku:
- vybrané blogy redaktorů musicserveru.
- diskuse na newmusic.
thumbs up v roce 2008:
- promotérům/prom. skupinám za high places, bengu, deerhunter, animal collective ad. v praze.
opruz roku:
- absence jakéhokoliv kvalitního širšího hudebního média.*
- nejmíň zajímavých českých desek za posledních x let.**
- masová hysterie kolem fundamentálně správných iniciativ.
co bude stát za řeč v hudbě & so v roce 2009 i u nás:
- obnovenej živel.
- nový desky www, sunshine, the prostitutes.
* v kontextu trojího dělení hudebních médií na:
a) obecně mainstreamové (stránky deníků a jejich weby)
b) specializovaně mainstreamové (hudební časopisy, co seženete v kojetíně na nádraží + weby jako musicserver, muzikus)
c) periferie (rubriky týdeníků - respekt, reflex atd., součást obecně kulturních časopisů - a2 atd., vyhraněnější časopisy a weby, blogy ...)
je b) správně.
**nevim, jestli jsem jedinej, ale fakt si myslim, že gorila vs. architekt není moc dobrá deska. i kvůli žalostné flow.
+
top music-flashbacky 2008:
#1 underworld - dark & long (dark train) - záď na trajektu od calais, naoranžovělý svit vycházejícího slunce odrážející se od zpěnělé lodní brázdy. ultralyricky řečeno.
#2 the killers - when you were young @ sziget. no need for explanation.
#3 strnulej krk po gigu modeselektor, sziget.
#4 digitalism - pogo v improvizovaném setu mára-já v dodávce průjezdem polospící prahou.
#5 justice - genesis @ sziget. myslel jsem, že se poseru.
#6 hercules & love affair a jejich filigránský klávesový motivy na el beats.
#7 massive attack - angel. stoned in uk.
#8 foals - the french open. extrémní produkce slinových žláz v hmv v portsmouthu.
#9 'ztlum to, blbe!' daft punk - daftendirekt. při (v době vzniku výroku) 13h, 28min. 57s. a 34set. dlouhém nikamnevedoucím výjezdu ve francii.
Showing posts with label strame's awards. Show all posts
Showing posts with label strame's awards. Show all posts
Friday, January 16, 2009
Thursday, January 15, 2009
strame's awards 2008 - tracks.
#01mgmt
time to pretend
'~this is our decision to live fast and die young.
~we've got the vision, now let's have some fun.
~yeah it's overwhelming, but what else can we do?
~get jobs in offices and wake up for the morning commute?
~forget about our mothers and our friends.
~we were fated to pretend.'
#02m83
kim & jessie
'~kim and jessie
~they have a secret world in the twilight
~kids outside worlds
~they are crazy about romance and illusion.'
#03santogold
l.e.s. artistes
'~i can say i hope it will be worth what i give up
~if i could stand up mean for all the things that i believe.'
#04sam sparro
black & gold
'~cause if you're not really here
~then the stars don't even matter
~now i'm filled to the top with fear
~but it's all just a bunch of matter.'
#05why?
good friday
'~if you grew up with white boys
~who only look at black and puerto rican porno
~cause they want something that their dad don't got
~then you know where you're at.'
#06portishead
machine gun
'~for i am guilty
~for the voice that i obey
~too scared to sacrifice
~a choice chosen for me.'
#07dj mujava
township funk
#08the bug
poison dart (feat. warrior queen)
'~me no back, me no if me no cater,
~na mek no fool bwoy come tun me over,
~fore im approach i'm afi think it over
~flex too kool i'm afi study me behavior.'
#09cut copy
out there on the ice
'~yes, no, maybe is all i need to hear from you
~if things go crazy, she's lost herself and lost to you
~now that nothings spoken, she's out there on the ice again
~she's take me down slowly, she's holding on to what she can.'
#10no age
teen creeps
'~wash away what we create
~my sins like funny calls you make
~teen creeps i've seen you on my street
~teen creeps get what they want and me
~i won't end up like them at all.'
#11 the whip | trash
#12 friendly fires | jump in the pool
#13 department of eagles | no one does it like you
#14 tv on the radio | halfway home
#15 crystal castles | vanished
#16 mylo | paris four hundred (sebastian remix)
#17 the verve | love is noise
#18 foals | olympic airways
#19 deerhunter | nothing ever happened
#20 ladyhawke | magic
#21 high places | from stardust to sentience
#22 hot chip | one pure thought
#23 benga | pleasure
#24 wiley | wearing my rolex
#25 health | triceratops (acid girls rmx a)
#26 the cure | underneath the stars
#27 santogold | i'm a lady (diplo mix feat. amanda blank)
#28 flying lotus | testament (feat. gonja sufi)
#29 dj /rupture | homeboys (feat. maga bo)
#30 miss kittin | kittin is high
Wednesday, January 14, 2009
strame's awards 2008 - preview* & alba.
*stav na zahraniční i české scéně jsem už v průběhu loňska do jistý míry už popisoval tu a tady a nějak mám pocit, že je to aplikovatelný i na tento účel.
je trochu těžký sestavovat žebříček top alb za loňskej rok s vědomím, že venku na blogosférách už plave deska, která všechny následující strčí do kapsy, zároveň s pohledem na žebříčky dle pitchforku, kde se obzvlášť u singlů nelze neidentifikovat s 95 % zařazených věcí od #25 nahoru. + by si už mohli dát pohov. taky bych občas rád vychválil nějakou desku před tím, než dostane 9.6. navíc, kua, když si je fakt zaslouží.
#01
the bug | london zoo
ninja tune
málokdy zpětně rehabilituju určitej styl jako reggae, respektive rasta-mc-ing v souvislosti s london zoo (svůj podíl na tom měli už dříve třeba kode9, ale zdaleka ne v takové míře). postapokalyptika a zmatenost dubstepu, v pozadí ruchy a šumy symbolizující nepřetržitý kysele intoxikovaný déšť přerůstající do ostré šedi. angažovaná, temná a precizní flow hostujících spaceapa, killa-p, warrior queen a vlastně všech dalších. ani jediná instrumentálka freak freak tu nestojí jako pomyslný drymlův fanklub na facebooku. a hlavně beaty. block-rockin‘-beaty. závěrečný destruktivní trojblok warning/poison dart/judgement je pak prostě odstřel mimo všechny dimenze. alternativní podkreslení klipu afrika shox.
#02
cut copy | in ghost colours
dfa
vyčítat druhé desce cut copy obsesi freak-kudrnatým 80s popem je hrozně častý, hrozně jednoduchý a je to hrozně v módě. in ghost colours se mu v jeden moment klaní a vysmívá za zády, obrací jeho nevkus v rafinovanost (všimnout si, jak se kření při všech ta-dy-dý a povzdeších na live performances), ale v pozadí jsou spíš daft punk a la discovery, avalanches, i něco z my bloody valentine. sami cut copy mručí na souhlas a přidávají ještě krautrock. být dva roky zpátky, slyšeli bychom už jenom kvůli návaznosti celé desky v jeden celek řeči o koncepčnosti. z toho všeho nakonec skvělá, nezávažná a optimistická deska plná prosluněných riffů. überpop.
#03
no age | nouns
sub pop
garážovýho lo-fi rocku bylo loni zhruba jako počet nul v deficitu amerického rozpočtu za stejné období, ale proč ne, když jde o no age. noise-ambient-art-punk l.a. dvojice sdílí nemálo styčných bodů s liars, se kterými i jela tour a vydala split single, působí ale o něco naturálněji a neuvěřitelně chytře a živě. inspirovaná ranými 90s v nejlepším smyslu slova (rovná se na to, aby je vykrádala, má příliš mnoho invence). někdy epičtější a údernější, jindy éteričtější, každopádně ze zdvojovaných kytar, vrzavé smyčky a podlomeného hlasu randyho randalla – nejenom - ve things i did when i was dead běží mráz po zádech.
#04
tv on the radio | dear science
4ad
jestliže se tv on the radio svou minulou geniální deskou return to a cookie mountain nabourali do pomyslné indie elity, tak ji letos s dear science celou zbořili. trochu mi chybí jakási monumentální zvuková naddimenzovanost, vycizelovanost a přitom špinavost, více existencionalismu a naléhavosti v adebimpeho hlase, ale tv on the radio se posunuli do míst, kde na ně má opravdu málokdo a nebojím se tvrdit, že momentálně asi nikdo. protože když začnou takovým rytmem s takovým synťákem v halfway home a skončí třema písničkama, který mě zboří stejně jako oni onu indie elitu, tak o dear science nelze nemluvit s nadšením. je tedy přehlednější, u/s/vyrovnanější a přístupnější než její předchůdce; je velice důležité se taky zmínit o tom, že david sitek & spol. chtěli udělat dotažené mistrovské dílo, a to se jim narozdíl snad ode všech ostatních souputníků se stejným záměrem doopravdy povedlo.
#05
foals | antidotes
transgressive/sub pop
těžko říct nejenom, jestli anglická scéna loni vyplivla na scénu zajímavější kytarový debut, ale jestli vůbec nějaký, co jinak stál za řeč. antidotes to ale nijak nedegraduje. průzračně jemné riffy plnící zástupnou definici pro první jarní závan O2, co vás praští přes nos stejně nečekaně jako rozloženej akord v big big love (fig. 2) vaši nepoddajně cynizující mozkovou strukturu, dělají své. mimochodem, hovoříce o kytaře, nejsem si moc jist, zdali znám působivější riff, který zároveň lze zahrát bez levý ruky, než ten v olympic airways. připočteme-li k tomu tintagel & výhledy na atlantik + the french open, co tou dobou hráli v portsmouthu v hmv, kde jsem koupil streets za £17, nepočítaje další věci, z čehož je samozřejmě všechno taky 100 % pure dojmologie, nemůžu jinak.
#06
flying lotus | los angeles
warp
prefuse 73 nebo dälek vzali svou odpověď na to, co je to trip-hop docela zeširoka, stejně jako letos flying lotus s výborným opusem los angeles, složeným ze sedmnácti kompozic ne delších než tři minuty. deska hodně abstraktní, nebeská, minimalisticky zastřená miliony zvukových vrstev a vláken, bastardizuje nu-jazzové samply a hlasy stejně jako burial raveové, jen že zní mnohem hip/trip-hopověji. nekonvenčně konvenční. a nekonečně krásná a neuchopitelná. a kdo se nerozbrečí na konci u testament (ft. gonja sufi), neni chlap.
#07
health | disco
lovepump united
health jsou přesně tak cool, aby se vyjímali na myspace v kolonce favourite music. skoro natolik cool, aby se dala v souvislosti s oblíbeností opominout zmínka o jejich vlastní tvorbě, nebýt disco. počet zremixovaných debutových desek může vzrůstat v nepřímé úměře s jejich kvalitou, disco je ale jedno z nejlepších remixových alb vůbec. své na tom mají samozřejmě acid girls, crystal castles a vůbec všichni ostatní, kteří mění strukturu songů health k nepoznání, citlivě aplikují z původních stop jen to nejnutnější – ale i nejchytlavější – a výsledek je ultimátní.
#08
atlas sound | let the blind lead those who can see but cannot feel
kranky
dlouhý, o to však signifikantnější název asi nejlepšího počinu hrdiny loňska - a že od něj bylo z čeho vybírat. nebudu planě spekulovat, jakými všemi možnými způsoby se na něm mohl podílet marfanův syndrom, kterým bradford cox trpí (rozhodně není první geniální hudebník s touto diagnózou), ale (no ne!) dost možná i kvůli němu je tato deska taková sonic adventure. žánrově nezařaditelné dvou-tříminutové tajemně se vznášející, introvertní ambientně-shoegazové křehoučké koláže zastřené mlhou, sny a paradoxy s jemným, křečovitě zpomaleným expresivním coxovým hlasem. a to jsem ještě nevyplýtval všechny relevantní atributy.
#09
santogold | santogold
downtown
zběsile eklektická s/t prvotina santogold už na začátku roku 2009 vyvolává pocit minimálně tříleté existence; ne snad proto, že by stihla za dobu od vydání vyjít z kurzu, jenom se jeden nestačí divit, co vše stačila 'nová' brooklyn star od loňského března stihnout - kolaborace s diplem na úžasném dřevním mixtapu top ranking, účast v geniální reklamě na nejlepší boty … santi je tomu navzdory in da game už poměrně dlouhou dobu, přičemž se v rámci džobu pro epic records stihla podílet na několika popových prefabrikátech a la ashlee simpson. jestli jí ale právě to pomohlo vytříbit smysl pro ultimátní pop-song, budiž. z nich nakonec santogold je, i přes neporovnatelným způsobem ušlechtilejší inspirace a background.
#10
deadly avenger | blossoms & blood
george v
ach, deadly avenger, hrubě nedoceňovaný a opomíjený. rozmáchlosti a sentimentu sytě barevných starých filmů plný. první deska deep red podle last.fm cult classic, já s ní kvůli nesehnatelnosti neměl tu čest až do, ehm, včerejšího večera, takže tuto část nenápadně opomineme. blossoms & blood je o noření se do orchestrálních eposů podpořených downtempovými rytmy, ale není to tak blbý, jak to zní. respektive, lepší cákance patosu asi neznám.
#11 dj /rupture | uproot
#12 benga | diary of an affro warrior
#13 crystal castles | crystal castles
#14 portishead | third
#15 deerhunter | microcastle / weird era cont.
#16 grouper | dragging a dead deer up a hill
#17 clark | turning dragon
#18 why? | alopecia
#19 vampire weekend | vampire weekend
#20 lykke li | youth novel
#21 funk d'void | sci-fi hi-fi vol. 4
#22 q-tip | the renaissance
#23 deadbeat | roots and wire
#24 m83 | saturdays=youth
#25 times new viking | rip it off
#26 fleet foxes | fleet foxes
#27 gang gang dance | saint dymphna
#28 kode9 & the spaceape | live @ gilles peterson
#29 the last shadow puppets | the age of understatement
#30 the kills | midnight boom
je trochu těžký sestavovat žebříček top alb za loňskej rok s vědomím, že venku na blogosférách už plave deska, která všechny následující strčí do kapsy, zároveň s pohledem na žebříčky dle pitchforku, kde se obzvlášť u singlů nelze neidentifikovat s 95 % zařazených věcí od #25 nahoru. + by si už mohli dát pohov. taky bych občas rád vychválil nějakou desku před tím, než dostane 9.6. navíc, kua, když si je fakt zaslouží.
#01the bug | london zoo
ninja tune
málokdy zpětně rehabilituju určitej styl jako reggae, respektive rasta-mc-ing v souvislosti s london zoo (svůj podíl na tom měli už dříve třeba kode9, ale zdaleka ne v takové míře). postapokalyptika a zmatenost dubstepu, v pozadí ruchy a šumy symbolizující nepřetržitý kysele intoxikovaný déšť přerůstající do ostré šedi. angažovaná, temná a precizní flow hostujících spaceapa, killa-p, warrior queen a vlastně všech dalších. ani jediná instrumentálka freak freak tu nestojí jako pomyslný drymlův fanklub na facebooku. a hlavně beaty. block-rockin‘-beaty. závěrečný destruktivní trojblok warning/poison dart/judgement je pak prostě odstřel mimo všechny dimenze. alternativní podkreslení klipu afrika shox.
#02cut copy | in ghost colours
dfa
vyčítat druhé desce cut copy obsesi freak-kudrnatým 80s popem je hrozně častý, hrozně jednoduchý a je to hrozně v módě. in ghost colours se mu v jeden moment klaní a vysmívá za zády, obrací jeho nevkus v rafinovanost (všimnout si, jak se kření při všech ta-dy-dý a povzdeších na live performances), ale v pozadí jsou spíš daft punk a la discovery, avalanches, i něco z my bloody valentine. sami cut copy mručí na souhlas a přidávají ještě krautrock. být dva roky zpátky, slyšeli bychom už jenom kvůli návaznosti celé desky v jeden celek řeči o koncepčnosti. z toho všeho nakonec skvělá, nezávažná a optimistická deska plná prosluněných riffů. überpop.
#03no age | nouns
sub pop
garážovýho lo-fi rocku bylo loni zhruba jako počet nul v deficitu amerického rozpočtu za stejné období, ale proč ne, když jde o no age. noise-ambient-art-punk l.a. dvojice sdílí nemálo styčných bodů s liars, se kterými i jela tour a vydala split single, působí ale o něco naturálněji a neuvěřitelně chytře a živě. inspirovaná ranými 90s v nejlepším smyslu slova (rovná se na to, aby je vykrádala, má příliš mnoho invence). někdy epičtější a údernější, jindy éteričtější, každopádně ze zdvojovaných kytar, vrzavé smyčky a podlomeného hlasu randyho randalla – nejenom - ve things i did when i was dead běží mráz po zádech.
#04tv on the radio | dear science
4ad
jestliže se tv on the radio svou minulou geniální deskou return to a cookie mountain nabourali do pomyslné indie elity, tak ji letos s dear science celou zbořili. trochu mi chybí jakási monumentální zvuková naddimenzovanost, vycizelovanost a přitom špinavost, více existencionalismu a naléhavosti v adebimpeho hlase, ale tv on the radio se posunuli do míst, kde na ně má opravdu málokdo a nebojím se tvrdit, že momentálně asi nikdo. protože když začnou takovým rytmem s takovým synťákem v halfway home a skončí třema písničkama, který mě zboří stejně jako oni onu indie elitu, tak o dear science nelze nemluvit s nadšením. je tedy přehlednější, u/s/vyrovnanější a přístupnější než její předchůdce; je velice důležité se taky zmínit o tom, že david sitek & spol. chtěli udělat dotažené mistrovské dílo, a to se jim narozdíl snad ode všech ostatních souputníků se stejným záměrem doopravdy povedlo.
#05foals | antidotes
transgressive/sub pop
těžko říct nejenom, jestli anglická scéna loni vyplivla na scénu zajímavější kytarový debut, ale jestli vůbec nějaký, co jinak stál za řeč. antidotes to ale nijak nedegraduje. průzračně jemné riffy plnící zástupnou definici pro první jarní závan O2, co vás praští přes nos stejně nečekaně jako rozloženej akord v big big love (fig. 2) vaši nepoddajně cynizující mozkovou strukturu, dělají své. mimochodem, hovoříce o kytaře, nejsem si moc jist, zdali znám působivější riff, který zároveň lze zahrát bez levý ruky, než ten v olympic airways. připočteme-li k tomu tintagel & výhledy na atlantik + the french open, co tou dobou hráli v portsmouthu v hmv, kde jsem koupil streets za £17, nepočítaje další věci, z čehož je samozřejmě všechno taky 100 % pure dojmologie, nemůžu jinak.
#06flying lotus | los angeles
warp
prefuse 73 nebo dälek vzali svou odpověď na to, co je to trip-hop docela zeširoka, stejně jako letos flying lotus s výborným opusem los angeles, složeným ze sedmnácti kompozic ne delších než tři minuty. deska hodně abstraktní, nebeská, minimalisticky zastřená miliony zvukových vrstev a vláken, bastardizuje nu-jazzové samply a hlasy stejně jako burial raveové, jen že zní mnohem hip/trip-hopověji. nekonvenčně konvenční. a nekonečně krásná a neuchopitelná. a kdo se nerozbrečí na konci u testament (ft. gonja sufi), neni chlap.
#07health | disco
lovepump united
health jsou přesně tak cool, aby se vyjímali na myspace v kolonce favourite music. skoro natolik cool, aby se dala v souvislosti s oblíbeností opominout zmínka o jejich vlastní tvorbě, nebýt disco. počet zremixovaných debutových desek může vzrůstat v nepřímé úměře s jejich kvalitou, disco je ale jedno z nejlepších remixových alb vůbec. své na tom mají samozřejmě acid girls, crystal castles a vůbec všichni ostatní, kteří mění strukturu songů health k nepoznání, citlivě aplikují z původních stop jen to nejnutnější – ale i nejchytlavější – a výsledek je ultimátní.
#08atlas sound | let the blind lead those who can see but cannot feel
kranky
dlouhý, o to však signifikantnější název asi nejlepšího počinu hrdiny loňska - a že od něj bylo z čeho vybírat. nebudu planě spekulovat, jakými všemi možnými způsoby se na něm mohl podílet marfanův syndrom, kterým bradford cox trpí (rozhodně není první geniální hudebník s touto diagnózou), ale (no ne!) dost možná i kvůli němu je tato deska taková sonic adventure. žánrově nezařaditelné dvou-tříminutové tajemně se vznášející, introvertní ambientně-shoegazové křehoučké koláže zastřené mlhou, sny a paradoxy s jemným, křečovitě zpomaleným expresivním coxovým hlasem. a to jsem ještě nevyplýtval všechny relevantní atributy.
#09santogold | santogold
downtown
zběsile eklektická s/t prvotina santogold už na začátku roku 2009 vyvolává pocit minimálně tříleté existence; ne snad proto, že by stihla za dobu od vydání vyjít z kurzu, jenom se jeden nestačí divit, co vše stačila 'nová' brooklyn star od loňského března stihnout - kolaborace s diplem na úžasném dřevním mixtapu top ranking, účast v geniální reklamě na nejlepší boty … santi je tomu navzdory in da game už poměrně dlouhou dobu, přičemž se v rámci džobu pro epic records stihla podílet na několika popových prefabrikátech a la ashlee simpson. jestli jí ale právě to pomohlo vytříbit smysl pro ultimátní pop-song, budiž. z nich nakonec santogold je, i přes neporovnatelným způsobem ušlechtilejší inspirace a background.
#10deadly avenger | blossoms & blood
george v
ach, deadly avenger, hrubě nedoceňovaný a opomíjený. rozmáchlosti a sentimentu sytě barevných starých filmů plný. první deska deep red podle last.fm cult classic, já s ní kvůli nesehnatelnosti neměl tu čest až do, ehm, včerejšího večera, takže tuto část nenápadně opomineme. blossoms & blood je o noření se do orchestrálních eposů podpořených downtempovými rytmy, ale není to tak blbý, jak to zní. respektive, lepší cákance patosu asi neznám.
#11 dj /rupture | uproot
#12 benga | diary of an affro warrior
#13 crystal castles | crystal castles
#14 portishead | third
#15 deerhunter | microcastle / weird era cont.
#16 grouper | dragging a dead deer up a hill
#17 clark | turning dragon
#18 why? | alopecia
#19 vampire weekend | vampire weekend
#20 lykke li | youth novel
#21 funk d'void | sci-fi hi-fi vol. 4
#22 q-tip | the renaissance
#23 deadbeat | roots and wire
#24 m83 | saturdays=youth
#25 times new viking | rip it off
#26 fleet foxes | fleet foxes
#27 gang gang dance | saint dymphna
#28 kode9 & the spaceape | live @ gilles peterson
#29 the last shadow puppets | the age of understatement
#30 the kills | midnight boom
Friday, February 08, 2008
strame’s Awards 2007 I. - Alba
#1Justice
†
Byly to v největší míře labely Kitsuné, Wichita a hlavně Ed Banger, které určovaly hlavní trendy v roku 2007. Taneční elektronika, zvlášť ta francouzská, znovu jede a nekompromisní bourák † od Justice je diamantem, který se z té sbírky mladých & nadějných klenotů blyštil nejvíc. Pompéznost, ale ne taková, ze které by se vám dělalo nevolno, alespoň teda ne od žaludku, škrtící varhany, slapovaná basa, ohlušující kopáky, supr hostovačky. A nesmírné množství hitů, které s klidem převáží i trochu hlušší přesládlá místa uprostřed desky. A to, že Justice válí nejenom na desce, ale také (a možná ještě víc) naživo, naplno dokazuje třeba tohle video. Doufejme, že to už letos zjistíme i na vlastní oči, a to nejenom vně našich hranic. Byl by to sen. Do the D.A.N.C.E.! Amen.
Takže přece jenom žebříček:
1. Justice: †
2. Burial: Untrue
3. The Arcade Fire: Neon Bible
4. Arctic Monkeys: Favourite Worst Nightmare
5. Klaxons: Myths of the Near Future
6. Bumblebeez: Prince Umberto and the Sister of Ill
7. Panda Bear: Person Pitch
8. A Place to Bury Strangers: A Place to Bury Strangers
9. Bat for Lashes: Fur and Gold
10. Aril Brikha: Ex Machina
11. Radiohead: In Rainbows
12. Candie Payne: I Wish I Could Have Loved You More
13. Jens Lekman: Night Falls over Kortedala
14. Kira Neris: Behind Closed Doors
15. New Young Pony Club: Fantastic Playroom
16. Patrick Wolf: The Magic Position
17. Sondre Lerche: Phantom Punch
18. Shocking Pinks: Shocking Pinks
19. Simian Mobile Disco: Attack Decay Sustain Release
20. M.I.A.: Kala
21. A Sunny Day in Glasgow: Scribble Mural Comic Journal
22. The Twilight Sad: Fourteen Autumns and Fifteen Winters
23. Spoon: Ga Ga Ga Ga Ga
24. Jamie T: Panic Prevention
25. Kings of Leon: Because of the Times
26. Andrew Bird: Armchair Apocrypha
27. !!!: Myth Takes
28. Holy Fuck: LP
29. Stateless: Stateless
30. Surkin: Action Replay
Smolaři, aneb desky, se kterými jsem se seznamoval buď pomalu, nebo pozdě, anebo se prostě z jiných důvodů neprotlačily do elity (ale i tak jsou hodně pozoruhodné):
Apparat: Walls
Battles: Mirrored
Bloc Party: A Weekend in the City
Boys Noize: Oi Oi Oi
Calvin Harris: I Created Disco
Carsick Cars: Carsick Cars
Chromatics: Night Drive
The Clientele: God Save the Clientele
Daft Punk: Alive 2007
Deepchord presents Echospace: The Coldest Season
The Depreciation Guild: In Her Gentle Jaws
Dizzee Rascal: Maths + English
El-P: I'll Sleep When You're Dead
Feist: The Reminder
The Field: From Here We Go Sublime
Fields: Everything Last Winter
Fink: Distance and Time
Grinderman: Grinderman
Gui Boratto: Chromophobia
Interpol: Our Love to Admire
Iron & Wine: Shepherd's Dog
Kate Nash: Made of Bricks
Kathy Diamond: Miss Diamond to You
Kevin Drew: Spirit If...
LCD Soundsystem: Sound of Silver
Liars: Liars
Muscles: Guns Babe Lemonade
New Buffalo: Somewhere Anywhere
The Ponys: Turn the Lights Out
Queens of the Stone Age: Era Vulgaris
Raveonettes: Lust Lust Lust
Robosonic: Sturm und Drang
Róisín Murphy: Overpowered
Shinichi Osawa: The One
The Tough Alliance: A New School
UNKLE: War Stories
The White Stripes: Icky Thump
Working for a Nuclear Free City: Businessmen & Ghosts
Podrobnější info možná doplním později
Saturday, January 26, 2008
strame’s Awards 2007 - preview
Hodně těžký výběr. Hlavně teda s albama. Sice je to nejdřív jen tak ze srandy, ale pak se to přece jenom nehodí odfláknout. A tenhleten rok mi to fakt neulehčil. Strašná spousta zajímavých alb, nad kterými se tyčí jeden ledoborec (to doslova), ale ani ten se neobešel bez slabin. Pak některá alba sice výrazná, ale mnohdy vyhypovaná (za všechny LCD Soundsystem) nebo mnou nepochopená (Animal Collective) či nedoceněná (M.I.A.). Ale obecně vzato - do té pomyslné nejlepší dvacítky v jiných 00’s letech by se klidně mohlo vejít dost alb z těch, která se do té letošní nedostaly. O singlech nemluvě. Ty roky se sedmičkama na konci jsou asi vážně něčím posvěcený. Ale je taky dost dobře možný, že to píšu prostě proto, že už se hudbě & věcem kolem ní věnuju skoro na plný úvazek.
Tak jako tak, kdybych měl letošek nějak zgeneralizovat, vypíchl bych pár věcí: fenoménu britských kytarovek (The ***s) už opravdu, neoddiskutovatelně a definitivně odzvonilo, ani jeden opravdu silný debut z čistě kytarové ‚mainstreamové‘ scény jsem nezaznamenal (bijte mě, jestli se pletu), naopak z pseudotermínu „hnutí nu-rave“ už mi začínají rašet pupínky na zadku, i když ta hudba samotná a style s ní spojený mě baví. Dost. Spíš se to letos ještě víc a výrazněji rozdroluje než loni, kdy přece jenom vycházely hodně zajímavý desky, ale nebylo to ještě tak výrazný, jako letos. A vlastně ani letos to bůhvíjak výrazný, co do porovnání s deskama z před deseti-patnácti let, nebylo.
Že se pomyslná scéna kolem jednoho našeho časopisu snaží protlačit A, pomyslná scéna okolo našeho druhého časopisu ono A popírá, horuje ale za B, do něhož se dá obsáhnout všechno, jen ne to, co sebemíň souvisí s A, je hodně úsměvný a malicherný. Přesto ale nesouhlasím s názorem, že český hudební média už nemá cenu sledovat, že je to ztráta času. Každopádně vás to aspoň nutí o věcech víc přemýšlet, brát to s nadhledem a vzít si z obojího to podstatný a zajímavý. A pak vám to do sebe vlastně zapadne.
Budu konkrétní. Nebudou noví Beatles. Nebude něco tak mocnýho, jako byl v sedmasedmdesátým punk nebo v časech Nirvany grunge. Už jenom když se nad tím maličko pozastavíte, tak zjistíte, že všeobecný zaujetí těmahle subkulturama postupem času povadalo. A díky internetu tomu tak bude ještě spíš. Každý si pojede to svý a stále bude těžší to prosadit a pro druhou stranu to objevit. Nedá se jasně říct, jestli je to dobře nebo špatně, ale tvář hudební politiky, tak jak se jeví na začátku roku 2008, mě moc k optimismu nenutí. Takže: viva la individualismus!
Tak jako tak, kdybych měl letošek nějak zgeneralizovat, vypíchl bych pár věcí: fenoménu britských kytarovek (The ***s) už opravdu, neoddiskutovatelně a definitivně odzvonilo, ani jeden opravdu silný debut z čistě kytarové ‚mainstreamové‘ scény jsem nezaznamenal (bijte mě, jestli se pletu), naopak z pseudotermínu „hnutí nu-rave“ už mi začínají rašet pupínky na zadku, i když ta hudba samotná a style s ní spojený mě baví. Dost. Spíš se to letos ještě víc a výrazněji rozdroluje než loni, kdy přece jenom vycházely hodně zajímavý desky, ale nebylo to ještě tak výrazný, jako letos. A vlastně ani letos to bůhvíjak výrazný, co do porovnání s deskama z před deseti-patnácti let, nebylo.
Že se pomyslná scéna kolem jednoho našeho časopisu snaží protlačit A, pomyslná scéna okolo našeho druhého časopisu ono A popírá, horuje ale za B, do něhož se dá obsáhnout všechno, jen ne to, co sebemíň souvisí s A, je hodně úsměvný a malicherný. Přesto ale nesouhlasím s názorem, že český hudební média už nemá cenu sledovat, že je to ztráta času. Každopádně vás to aspoň nutí o věcech víc přemýšlet, brát to s nadhledem a vzít si z obojího to podstatný a zajímavý. A pak vám to do sebe vlastně zapadne.
Budu konkrétní. Nebudou noví Beatles. Nebude něco tak mocnýho, jako byl v sedmasedmdesátým punk nebo v časech Nirvany grunge. Už jenom když se nad tím maličko pozastavíte, tak zjistíte, že všeobecný zaujetí těmahle subkulturama postupem času povadalo. A díky internetu tomu tak bude ještě spíš. Každý si pojede to svý a stále bude těžší to prosadit a pro druhou stranu to objevit. Nedá se jasně říct, jestli je to dobře nebo špatně, ale tvář hudební politiky, tak jak se jeví na začátku roku 2008, mě moc k optimismu nenutí. Takže: viva la individualismus!
Saturday, January 13, 2007
strame’s Awards 2007
Je to tady!:) Nejočekávanější anketa roku, strame’s Awards 2007!!:))) Musím se přiznat, že nejvíc jsem laboroval nad zahraniční deskou roku (jasně, je to sranda, ale stejně jsem to nechtěl odfláknout:)). So here are the results!:)
Tahle deska se poslouchá nejlíp, když se potřebujete svěřit, ale nemáte komu. Velice intimní album bez vaty se spoustou nádherných melodií je zřejmě nejzpěvnější a nejupřímnější nahrávkou Radiohead, navíc s úžasným bookletem-leporelem s kresbou potápícího se Londýna od Stanleyho Donwooda, který je autorem všech coverů Radiohead od The Bends. A tohle všechno dělá z The Erasera klenot, kterého si musíte cenit, a to tak, že ho nebudete poslouchat příliš často:)) Mimochodem – možná by byla ještě působivější akustická verze, ale nebudu zbytečně rýpat:))
The biggest midget in the game! Yo! Ano, debut Lady Sovereign splnil očekávání. Public Warning je nesmírně zábavná deska se spoustou skvělých hitů s výbornými texty s názorem. Jen je škoda, že na druhé polovině není tolik takových vypalovaček, jako na té první.
Jediná letošní česká deska, která v porovnání s tím nejlepším ze zahraničí nedostává přes hubu. Noví EOST jsou na nové desce oproti Slowthinking hitovější, používají více akustických nástrojů a zase úspěšně skloubili všechny možné styly tak, aby nakonec zněli originálně. Což se cení.
Úžasný sarkastický song s neskutečně působivou atmosférou. Hit, který vám učaruje hned poprvé, když ho jen mimochodem někde zaslechnete a hned začnete pátrat, kdo to vlastně hraje a jak se to jmenuje. Mohl jsem vybrat Over and Over od Hot Chip, co do propracovanosti a výstavby skladby je na tom zřejmě lépe, ale Crazy je prostě hymnou uplynulého roku, kterou ještě po letech uslyšíte z rádií.
Psal jsem o něm už v minulém článku. Cituji: "Šílený, ujetý, praštěný, neotřelý, originální, skvěle pospojovaný, s dvojitým úžasným rytmem, který vás nutí kroutit zadkem, s neskutečným množstvím perfektních zvuků. To vše pospojované v jeden celek tvoří tento skvělý (i když pro někoho možná fakt až moc švihlý) song". Nemám víc, co bych k tomu dodal:)
If I told you things I’ve did before / told you how it used to be / would you go home with someone like me?
I did before and had my share / it didn't lead nowhere / I would go home with someone like you / it doesn't matter what you did / who you were hanging with / we could stick around and see this night through
Mohlo být něco jiného hitem uplynulého léta?
The Prostitutes jsou kapelou evropského formátu, což stvrdili velmi povedeným debutem Get Me Out of Here a hlavně dojákem Sunshine, navíc (pro mě) s nejlepším českým loňským klipem. Koho nevezme refrén, měl by se nad sebou zamyslet.
Jak už jsem se jednou zmiňoval, miluju Gondryho a proto pro mě nemohl být klipem roku žádný jiný kousek než cover No Good od Plana B (původně od Prodigy). Stačily ale pouhé tři minuty, abych změnil názor. Totálně mě totiž rozsekala parta maňasů s jejich tanečkem na běžících pásech. Pánové mají holt štěstí, že kromě toho, že dokážou nahrát sice ne nijak konvence bořící, ale zábavnou kytarovou písničku, se umějí taky hýbat a udělat nápaditý klip, který si můžete v podstatě natočit vy sami.
Vyhajpovaný sračky a lá NME? Ale kdeže, lépe řečeno - zdaleka nejen to. Opice jsou sehrané jako málokdo, umí si získat publikum, mají charizma, hity, věk, a jak sami říkají, „už nás kurva nebaví hrát ty samý songy furt dokola“. Což je dobře, a tak se můžeme po EP Who the Fuck Are Arctic Monkeys a singlu Leave Before the Lights Come On s vtipným klipem už letos těšit na pokračování úspěšného debutu Whatever People Say I Am, That’s What I’m Not, oproti kterému prý chtějí zpomalit. Uvidíme. Já osobně jim přeju, ať jim to vyjde co nejlíp.
Měli pozitivně přijatou desku Rubikon, úspěšné turné po halách a výborný singl Rubikon šitý na míru rádiím. A já jsem za to vlastně rád, je to stále lepší, než bezkrevní Chinaski anebo trapné hrůzy typu Divokej Bill.
A vlastně kdo jiný? Thom byl prostě letos vidět - měl úspěšnou sólovku i koncerty s domovskými Radiohead. Kromě toho podporuje ekologickou organizaci Friends of the Earth, bojuje za férový obchod, ale na rozdíl od Bona, jak sám říká, si nedokáže potřásat rukou se světovými vůdci, ale spíš by jim dal jednu přes hubu. A tak se drží v ústraní.
Klidně mi nadávejte do středoproudovýho sračkoposluchače, ale když si to přeberete, tak vám z toho zůstane stejně jenom Nelly. Vystupovala na nejednom festivalu, měla vynikající singly Maneater a Promiscuous a vůbec – zažila přelomový rok a byla prakticky všude.
Jakoby to bylo domluvené – vynikající popůvka Smile - a najednou byla všude. Začaly se propírat všechny její excesy – od prodávání drog na Ibize po nadávání Bobu Geldofovi do čuráků. Hostovala i na nové Robbieho desce, ale hlavně - vydala skvělý nepřehlédnutelný debut Alright, Still! plný hitů.
P.S.: za pár dní tady bude sampler s tím nejlepším z roku 2006;)))
ZAHRANIČNÍ DESKA ROKU
#1: Thom Yorke: The Eraser
Tahle deska se poslouchá nejlíp, když se potřebujete svěřit, ale nemáte komu. Velice intimní album bez vaty se spoustou nádherných melodií je zřejmě nejzpěvnější a nejupřímnější nahrávkou Radiohead, navíc s úžasným bookletem-leporelem s kresbou potápícího se Londýna od Stanleyho Donwooda, který je autorem všech coverů Radiohead od The Bends. A tohle všechno dělá z The Erasera klenot, kterého si musíte cenit, a to tak, že ho nebudete poslouchat příliš často:)) Mimochodem – možná by byla ještě působivější akustická verze, ale nebudu zbytečně rýpat:))The biggest midget in the game! Yo! Ano, debut Lady Sovereign splnil očekávání. Public Warning je nesmírně zábavná deska se spoustou skvělých hitů s výbornými texty s názorem. Jen je škoda, že na druhé polovině není tolik takových vypalovaček, jako na té první.
#3: Arctic Monkeys: Whatever People Say I Am, That’s What I’m Not
Bezesporu nejzábavnější kytarová deska uplynulého roku plná syrových hitů s vynikajícími texty. Noví Beatles? To asi ne, přesto Brity musí šimrat v břiše. Druhá deska nám prozradí víc.
ČESKÁ DESKA ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa: Watching Black
Jediná letošní česká deska, která v porovnání s tím nejlepším ze zahraničí nedostává přes hubu. Noví EOST jsou na nové desce oproti Slowthinking hitovější, používají více akustických nástrojů a zase úspěšně skloubili všechny možné styly tak, aby nakonec zněli originálně. Což se cení.
ZAHRANIČNÍ SONG ROKU
Úžasný sarkastický song s neskutečně působivou atmosférou. Hit, který vám učaruje hned poprvé, když ho jen mimochodem někde zaslechnete a hned začnete pátrat, kdo to vlastně hraje a jak se to jmenuje. Mohl jsem vybrat Over and Over od Hot Chip, co do propracovanosti a výstavby skladby je na tom zřejmě lépe, ale Crazy je prostě hymnou uplynulého roku, kterou ještě po letech uslyšíte z rádií.
Psal jsem o něm už v minulém článku. Cituji: "Šílený, ujetý, praštěný, neotřelý, originální, skvěle pospojovaný, s dvojitým úžasným rytmem, který vás nutí kroutit zadkem, s neskutečným množstvím perfektních zvuků. To vše pospojované v jeden celek tvoří tento skvělý (i když pro někoho možná fakt až moc švihlý) song". Nemám víc, co bych k tomu dodal:)
If I told you things I’ve did before / told you how it used to be / would you go home with someone like me?
I did before and had my share / it didn't lead nowhere / I would go home with someone like you / it doesn't matter what you did / who you were hanging with / we could stick around and see this night through
Mohlo být něco jiného hitem uplynulého léta?
ČESKÝ SONG ROKU
The Prostitutes jsou kapelou evropského formátu, což stvrdili velmi povedeným debutem Get Me Out of Here a hlavně dojákem Sunshine, navíc (pro mě) s nejlepším českým loňským klipem. Koho nevezme refrén, měl by se nad sebou zamyslet.
KLIP ROKU
Jak už jsem se jednou zmiňoval, miluju Gondryho a proto pro mě nemohl být klipem roku žádný jiný kousek než cover No Good od Plana B (původně od Prodigy). Stačily ale pouhé tři minuty, abych změnil názor. Totálně mě totiž rozsekala parta maňasů s jejich tanečkem na běžících pásech. Pánové mají holt štěstí, že kromě toho, že dokážou nahrát sice ne nijak konvence bořící, ale zábavnou kytarovou písničku, se umějí taky hýbat a udělat nápaditý klip, který si můžete v podstatě natočit vy sami.
ZAHRANIČNÍ KAPELA ROKU
Vyhajpovaný sračky a lá NME? Ale kdeže, lépe řečeno - zdaleka nejen to. Opice jsou sehrané jako málokdo, umí si získat publikum, mají charizma, hity, věk, a jak sami říkají, „už nás kurva nebaví hrát ty samý songy furt dokola“. Což je dobře, a tak se můžeme po EP Who the Fuck Are Arctic Monkeys a singlu Leave Before the Lights Come On s vtipným klipem už letos těšit na pokračování úspěšného debutu Whatever People Say I Am, That’s What I’m Not, oproti kterému prý chtějí zpomalit. Uvidíme. Já osobně jim přeju, ať jim to vyjde co nejlíp.
ČESKÁ KAPELA ROKU
Kryštof
Měli pozitivně přijatou desku Rubikon, úspěšné turné po halách a výborný singl Rubikon šitý na míru rádiím. A já jsem za to vlastně rád, je to stále lepší, než bezkrevní Chinaski anebo trapné hrůzy typu Divokej Bill.
INTERPRET ROKU
A vlastně kdo jiný? Thom byl prostě letos vidět - měl úspěšnou sólovku i koncerty s domovskými Radiohead. Kromě toho podporuje ekologickou organizaci Friends of the Earth, bojuje za férový obchod, ale na rozdíl od Bona, jak sám říká, si nedokáže potřásat rukou se světovými vůdci, ale spíš by jim dal jednu přes hubu. A tak se drží v ústraní.
INTERPRETKA ROKU
Klidně mi nadávejte do středoproudovýho sračkoposluchače, ale když si to přeberete, tak vám z toho zůstane stejně jenom Nelly. Vystupovala na nejednom festivalu, měla vynikající singly Maneater a Promiscuous a vůbec – zažila přelomový rok a byla prakticky všude.
OBJEV ROKU
Jakoby to bylo domluvené – vynikající popůvka Smile - a najednou byla všude. Začaly se propírat všechny její excesy – od prodávání drog na Ibize po nadávání Bobu Geldofovi do čuráků. Hostovala i na nové Robbieho desce, ale hlavně - vydala skvělý nepřehlédnutelný debut Alright, Still! plný hitů.
P.S.: za pár dní tady bude sampler s tím nejlepším z roku 2006;)))
Sunday, January 07, 2007
strame's Awards 2007 - užší nominace
ZAHRANIČNÍ ALBUM ROKU
Arctic Monkeys - Whatever People Say I Am, That's What I'm Not
Guillemots: Through the Windowpane
The Knife - Silent Shout
Lady Sovereign - Public Warning
Thom Yorke - The Eraser
ČESKÉ ALBUM ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa: Watching Black
Indy a Wich: Hádej kdo
The Prostitutes - Get Me Out of Here
ZAHRANIČNÍ SONG ROKU
Beck: Cellphone's Dead
The Fratellis: Chelsea Dagger
Gnarls Barkley: Crazy
Hot Chip: Over and Over
Lady Sovereign: Those Were the Days
Muse: Starlight
Peter Bjorn and John: Young Folks
Placebo: Infra-red
Thom Yorke: Harrowdown Hill
Yeah Yeah Yeahs: Cheated Hearts
ČESKÝ SONG ROKU
The Ecstasy of St. Theresa: Watching Black White Looking
Indy a Wich: Můj svět ft. H16
The Prostitutes: Sunshine
KLIP ROKU
Arctic Monkeys: Leave Before the Lights Come On
Justice vs. Simian: We Are Your Friends
OK Go: Here it Goes Again
Placebo: Song to Say Goodbye
Plan B: No Good
ZAHRANIČNÍ KAPELA ROKU
Arctic Monkeys
Depeche Mode
Placebo
The Streets
The Strokes
ČESKÁ KAPELA ROKU
J.A.R.
Kryštof
The Prostitutes
INTERPRET ROKU
Alex Turner (Arctic Monkeys)
Brian Molko (Placebo)
David Gahan (Depeche Mode)
Mike Skinner (The Streets)
Thom Yorke (Radiohead/sólo)
INTERPRETKA ROKU
Gwen Stefani
Lady Sovereign
Lily Allen
Karen O (Yeah Yeah Yeahs)
Nelly Furtado
OBJEV ROKU
Fields
Gnarls Barkley
Infadels
Lily Allen
Plan B
P.S.: vyhlášení strame's Awards 2007 (:D) by mělo proběhnout za týden, tj 14. 1., tak se těšte :-P
Arctic Monkeys - Whatever People Say I Am, That's What I'm Not
Guillemots: Through the Windowpane
The Knife - Silent Shout
Lady Sovereign - Public Warning
Thom Yorke - The Eraser
ČESKÉ ALBUM ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa: Watching Black
Indy a Wich: Hádej kdo
The Prostitutes - Get Me Out of Here
ZAHRANIČNÍ SONG ROKU
Beck: Cellphone's Dead
The Fratellis: Chelsea Dagger
Gnarls Barkley: Crazy
Hot Chip: Over and Over
Lady Sovereign: Those Were the Days
Muse: Starlight
Peter Bjorn and John: Young Folks
Placebo: Infra-red
Thom Yorke: Harrowdown Hill
Yeah Yeah Yeahs: Cheated Hearts
ČESKÝ SONG ROKU
The Ecstasy of St. Theresa: Watching Black White Looking
Indy a Wich: Můj svět ft. H16
The Prostitutes: Sunshine
KLIP ROKU
Arctic Monkeys: Leave Before the Lights Come On
Justice vs. Simian: We Are Your Friends
OK Go: Here it Goes Again
Placebo: Song to Say Goodbye
Plan B: No Good
ZAHRANIČNÍ KAPELA ROKU
Arctic Monkeys
Depeche Mode
Placebo
The Streets
The Strokes
ČESKÁ KAPELA ROKU
J.A.R.
Kryštof
The Prostitutes
INTERPRET ROKU
Alex Turner (Arctic Monkeys)
Brian Molko (Placebo)
David Gahan (Depeche Mode)
Mike Skinner (The Streets)
Thom Yorke (Radiohead/sólo)
INTERPRETKA ROKU
Gwen Stefani
Lady Sovereign
Lily Allen
Karen O (Yeah Yeah Yeahs)
Nelly Furtado
OBJEV ROKU
Fields
Gnarls Barkley
Infadels
Lily Allen
Plan B
P.S.: vyhlášení strame's Awards 2007 (:D) by mělo proběhnout za týden, tj 14. 1., tak se těšte :-P
Monday, January 01, 2007
strame's Awards 2007 - širší nominace
ZAHRANIČNÍ ALBUM ROKU
Arctic Monkeys - Whatever People Say I Am, That's What I'm Not
Belle and Sebastian - The Life Pursuit
The Decemberists - The Crane Wife
Fields - 7 from the Village
Guillemots: Through the Windowpane
Joanna Newsom - Ys
The Knife - Silent Shout
Lady Sovereign - Public Warning
Lily Allen - Alright, Still!
Placebo - Meds
Plan B - Who Needs Actions When You Got Words
The Raconteurs - Broken Boy Soldiers
The Streets - The Hardest Way to Make an Easy Living
TV on the Radio - Return to Cookie Mountain
Thom Yorke - The Eraser
ČESKÉ ALBUM ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa: Watching Black
Indy a Wich: Hádej kdo
Kryštof: Rubikon
The Prostitutes - Get Me Out of Here
ZAHRANIČNÍ SONG ROKU
Arctic Monkeys: When the Sun Goes Down
Arctic Monkeys: I Bet You Look Good on the Dancefloor
Arctic Monkeys: Perhaps Vampires Is A Bit Strong But
Arctic Monkeys: From the Ritz to the Rubble
Beck: Think I'm in Love
Beck: Cellphone's Dead
Beck: Nausea
Beck: We Dance Alone
Bloc Party: Two More Years
The Decemberists: When the War Came
The Decemberists: Shankill Butchers
The Decemberists: The Crane Wife 1 and 2
DJ Shadow: Enuff
Fields: Song for the Fields
The Flaming Lips: The W.A.N.D.
The Fratellis: Chelsea Dagger
Gnarls Barkley: Crazy
Gnarls Barkley: St. Elsewhere
Graham Coxon: I Don't Wanna Go Out
Guillemots: Trains to Brazil
Gwen Stefani: The Sweet Escape
Hot Chip: Over and Over
Infadels: Murder That Sound
Jay-Z: Kingdom Come
Kasabian: Shoot the Runner
Keane: Is It Any Wonder?
Keane: Crystal Ball
Lady Sovereign: Those Were the Days
Lady Sovereign: Gatheration
Lady Sovereign: Love or Hate Me
Lily Allen: Smile
Lily Allen: LDN
Lily Allen: Shame for You
Muse: Starlight
Muse: Supermassive Black Hole
Muse: Map of the Problmatique
Nelly Furtado: Promiscuous (ft. Timbaland)
Outkast: Morris Brown ft. Sleepy Brown & Scar
Outkast: Call the Law
Paul Simon: Outrageous
Pearl Jam: Life Wasted
Peter Bjorn and John: Young Folks
The Pipettes: We Are The Pipettes
Placebo: Song to Say Goodbye
Placebo: Infra-red
Plan B: No Good
Primal Scream: Country Girl
Primal Scream: When the Bomb Drops
The Raconteurs: Steady, As She Goes
The Rapture: Pieces of the People We Love
Red Hot Chili Peppers: Hump De Bump
Red Hot Chili Peppers: Hey
Red Hot Chili Peppers: We Believe
Robbie Williams: The Actor
Robbie Williams: Lovelight
Scissor Sisters: I Don't Feel Like Dancing
Skye: Love Show
Snow Patrol: Hands Open
Snow Patrol: Chasing Cars
Snow Patrol: Set the Fire to the First Bar
Sonic Youth: Incinerate
The Streets: Prangin' Out
The Streets: War of the Sexes
The Streets: The Hardest Way to Make an Easy Living
The Streets: When You Wasn't Famous
The Strokes: You Only Live Once
The Strokes: Heart in a Cage
Thom Yorke: The Eraser
Thom Yorke: Analyse
Thom Yorke: Black Swan
Thom Yorke: And It Rained All Night
Thom Yorke: Harrowdown Hill
Thom Yorke: Cymbal Rush
Yeah Yeah Yeahs: Cheated Hearts
ČESKÝ SONG ROKU
The Ecstasy of St. Theresa: V.R.!
The Ecstasy of St. Theresa: Wrong Time, Wrong Place
The Ecstasy of St. Theresa: Watching Black White Looking
The Ecstasy of St. Theresa: Thrash About
Indy a Wich: Už dou
Indy a Wich: Můj svět ft. H16
Kryštof: Rubikon
Kryštof: Jízda v protisměru
The Prostitutes: Distortion - Dancing - Destruction
The Prostitutes: Sunshine
KLIP ROKU
Arctic Monkeys: When the Sun Goes Down
Arctic Monkeys: Leave Before the Lights Come On
The Flaming Lips: The Yeah Yeah Yeah Song
Hot Chip: Over and Over
Justice vs. Simian: We Are Your Friends
Lily Allen: Smile
Lily Allen: LDN
OK Go: Here it Goes Again
Placebo: Song to Say Goodbye
Placebo: Infra-red
Plan B: No Good
The Prostitutes: Sunshine
The Streets: When You Wasn't Famous
Thom Yorke: Black Swan
ZAHRANIČNÍ KAPELA ROKU
Arctic Monkeys
Depeche Mode
Placebo
Radiohead
The Streets
The Strokes
U2
ČESKÁ KAPELA ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa
Indy a Wich
Khoiba
Kryštof
The Prostitutes
INTERPRET ROKU
Alex Turner (Arctic Monkeys)
Beck
Brian Molko (Placebo)
David Gahan (Depeche Mode)
Jack White (The White Stripes/The Racounteurs)
Julian Casablancas (The Strokes)
Mike Skinner (The Streets)
Thom Yorke (Radiohead/sólo)
INTERPRETKA ROKU
Ana Matronic (Scissor Sisters)
Feist (Broken Social Scene/sólo)
Gwen Stefani
Lady Sovereign
Lily Allen
Karen O (Yeah Yeah Yeahs)
Nelly Furtado
Skye
OBJEV ROKU
Fields
Gnarls Barkley
Infadels
Lily Allen
The Long Blondes
Plan B
Arctic Monkeys - Whatever People Say I Am, That's What I'm Not
Belle and Sebastian - The Life Pursuit
The Decemberists - The Crane Wife
Fields - 7 from the Village
Guillemots: Through the Windowpane
Joanna Newsom - Ys
The Knife - Silent Shout
Lady Sovereign - Public Warning
Lily Allen - Alright, Still!
Placebo - Meds
Plan B - Who Needs Actions When You Got Words
The Raconteurs - Broken Boy Soldiers
The Streets - The Hardest Way to Make an Easy Living
TV on the Radio - Return to Cookie Mountain
Thom Yorke - The Eraser
ČESKÉ ALBUM ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa: Watching Black
Indy a Wich: Hádej kdo
Kryštof: Rubikon
The Prostitutes - Get Me Out of Here
ZAHRANIČNÍ SONG ROKU
Arctic Monkeys: When the Sun Goes Down
Arctic Monkeys: I Bet You Look Good on the Dancefloor
Arctic Monkeys: Perhaps Vampires Is A Bit Strong But
Arctic Monkeys: From the Ritz to the Rubble
Beck: Think I'm in Love
Beck: Cellphone's Dead
Beck: Nausea
Beck: We Dance Alone
Bloc Party: Two More Years
The Decemberists: When the War Came
The Decemberists: Shankill Butchers
The Decemberists: The Crane Wife 1 and 2
DJ Shadow: Enuff
Fields: Song for the Fields
The Flaming Lips: The W.A.N.D.
The Fratellis: Chelsea Dagger
Gnarls Barkley: Crazy
Gnarls Barkley: St. Elsewhere
Graham Coxon: I Don't Wanna Go Out
Guillemots: Trains to Brazil
Gwen Stefani: The Sweet Escape
Hot Chip: Over and Over
Infadels: Murder That Sound
Jay-Z: Kingdom Come
Kasabian: Shoot the Runner
Keane: Is It Any Wonder?
Keane: Crystal Ball
Lady Sovereign: Those Were the Days
Lady Sovereign: Gatheration
Lady Sovereign: Love or Hate Me
Lily Allen: Smile
Lily Allen: LDN
Lily Allen: Shame for You
Muse: Starlight
Muse: Supermassive Black Hole
Muse: Map of the Problmatique
Nelly Furtado: Promiscuous (ft. Timbaland)
Outkast: Morris Brown ft. Sleepy Brown & Scar
Outkast: Call the Law
Paul Simon: Outrageous
Pearl Jam: Life Wasted
Peter Bjorn and John: Young Folks
The Pipettes: We Are The Pipettes
Placebo: Song to Say Goodbye
Placebo: Infra-red
Plan B: No Good
Primal Scream: Country Girl
Primal Scream: When the Bomb Drops
The Raconteurs: Steady, As She Goes
The Rapture: Pieces of the People We Love
Red Hot Chili Peppers: Hump De Bump
Red Hot Chili Peppers: Hey
Red Hot Chili Peppers: We Believe
Robbie Williams: The Actor
Robbie Williams: Lovelight
Scissor Sisters: I Don't Feel Like Dancing
Skye: Love Show
Snow Patrol: Hands Open
Snow Patrol: Chasing Cars
Snow Patrol: Set the Fire to the First Bar
Sonic Youth: Incinerate
The Streets: Prangin' Out
The Streets: War of the Sexes
The Streets: The Hardest Way to Make an Easy Living
The Streets: When You Wasn't Famous
The Strokes: You Only Live Once
The Strokes: Heart in a Cage
Thom Yorke: The Eraser
Thom Yorke: Analyse
Thom Yorke: Black Swan
Thom Yorke: And It Rained All Night
Thom Yorke: Harrowdown Hill
Thom Yorke: Cymbal Rush
Yeah Yeah Yeahs: Cheated Hearts
ČESKÝ SONG ROKU
The Ecstasy of St. Theresa: V.R.!
The Ecstasy of St. Theresa: Wrong Time, Wrong Place
The Ecstasy of St. Theresa: Watching Black White Looking
The Ecstasy of St. Theresa: Thrash About
Indy a Wich: Už dou
Indy a Wich: Můj svět ft. H16
Kryštof: Rubikon
Kryštof: Jízda v protisměru
The Prostitutes: Distortion - Dancing - Destruction
The Prostitutes: Sunshine
KLIP ROKU
Arctic Monkeys: When the Sun Goes Down
Arctic Monkeys: Leave Before the Lights Come On
The Flaming Lips: The Yeah Yeah Yeah Song
Hot Chip: Over and Over
Justice vs. Simian: We Are Your Friends
Lily Allen: Smile
Lily Allen: LDN
OK Go: Here it Goes Again
Placebo: Song to Say Goodbye
Placebo: Infra-red
Plan B: No Good
The Prostitutes: Sunshine
The Streets: When You Wasn't Famous
Thom Yorke: Black Swan
ZAHRANIČNÍ KAPELA ROKU
Arctic Monkeys
Depeche Mode
Placebo
Radiohead
The Streets
The Strokes
U2
ČESKÁ KAPELA ROKU
The Ecstasy of Saint Theresa
Indy a Wich
Khoiba
Kryštof
The Prostitutes
INTERPRET ROKU
Alex Turner (Arctic Monkeys)
Beck
Brian Molko (Placebo)
David Gahan (Depeche Mode)
Jack White (The White Stripes/The Racounteurs)
Julian Casablancas (The Strokes)
Mike Skinner (The Streets)
Thom Yorke (Radiohead/sólo)
INTERPRETKA ROKU
Ana Matronic (Scissor Sisters)
Feist (Broken Social Scene/sólo)
Gwen Stefani
Lady Sovereign
Lily Allen
Karen O (Yeah Yeah Yeahs)
Nelly Furtado
Skye
OBJEV ROKU
Fields
Gnarls Barkley
Infadels
Lily Allen
The Long Blondes
Plan B
Subscribe to:
Comments (Atom)
