'ugly=beautiful.'

nerozumim přespříliš ni designu, ni komiksům či contemporary arts (dreimal hanba mi), ale földvári dávid/david foldvari (chcete-li london-verzi) je už pro mě pár týdnů #1. estetika kdesi kolem from hell a kid a, mezi většinou černobílou roztěkaností, stísněností & stěsnaností ukryta absurdní ironie a obsese nápisy na stěnách, lavičkách, etc. no prostě mě to ba.

#2.

erm.. je asi trochu úchylný slavit blogger-narozeniny (a myslet to vážně), takže vynechám chystaný plky o tom, jak to tu symbolizuje moje ego-rising a jenom věnuju instantní a neplnohodnotný dík všem, které to tu nepřestalo, anebo snad naopak začalo víc bavit číst, a i kdyby se ve skutečnosti nikdo takový nenašel, tak jsem stejně vděčný alespoň za optimistické iluze.

jmenovitě děkuju filipu tvrdému za důvěru a inspiraci, benu slavíkovi za plodný i neplodný diskuse, karlu veselému za to, že dává hudební publicistice v čechách smysl, dalším publicistům, bloggerům a vůbec všem ostatním, kteří mají co říct, franzi-goumetovi za pocit, že v tom nejsem až tak sám, honzovi kuligovi za pocit, že na tom nejsem až tak blbě, všem lidem z km, díky kterým to tu za něco stojí (a kterých odsud nakonec není málo, jenom jsme s bětou blbej ročník), arsenalu v poslední době silně probouzejícím mé netušené religiózní sklony, a všechno to tak nějak hlavně díky internetu za možnost objevovat a rozhlížet se.

no a samozřejmě hezký vánoce a novej rok.

& ...

destroyed conversation.

destroyer se snad nebude zlobit, když mu vykradu komentáře z blogu. každopádně hodně zajímavý v mnoha ohledech. in general v pohledech na pojetí psaní, ale hlavně v náhledu na českou scénu.


strame: ... přijde mi a priori docela úchylný se na tvým blogu zastávat bena slavíka a nechci, aby sis myslel, ze tady píšu nějaký jeho tiskový vyjádření. :) jenom to chci napsat ze svýho pohledu a chci mluvit obecně. je mi jasný, že to, jak se zachoval k tobě, pavlovi/jiným před zhruba dvěma rokama, byla neomluvitelná a směšná pičovina. jednak ohledně prostitutes/tebe, jak vaši desku nejdřív neskutečně vychválil a pak, jak se dostal do závěsu komárka (& peřiny), se prostě proti vám a hlavně tobě 'musel' vymezit, i kdyz poradne ani nevěděl, proč. a to, až kam to zašlo, bylo nechutný. ale omluvil bych to věkem, naivitou a blbostí (no jo, ode mě to vyznívá dobře ...) a tím, že si prostě nedomyslel, co by to pro něj v dnešním důsledku mohlo znamenat. o což mi teď ale jde. podle mě se od tý doby, co začal psát do rockpopu, s komárkem a peřinou docela znatelně rozcházel (to trvalo zhruba půl, tři čtvrtě roku od začátku) a dnes je i přes to, jak se občas projevuje, nejnadějnější i proto, že při tom, co píše, opravdu přemýšlí o podstatě věci, což u jiných mladých publicistu skoro nevidím. a možná je to furt z jeho strany prvoplánová frackovitost a potřeba pozurážet, co se mu namane do cesty, a jasně že si asi potřebuje zanechat určitou, řekněme 'kontinuitu' v tom, jak vnímá třeba vás. ale za a) tu frackovitost třeba dokáže balit do lepšího, slušnějšího obalu nebo b) někdy třeba naráží na citlivý místa na naší indie scéně. čímž teď absolutně nechci narážet na jeho článek ani na tvoji reakci, mluvím obecně. jde mi o to, ze u nás se všichni kamarádí, podporují, remixují, a to i ve vztazích publicista/muzikant. jasně, že to prostě u nás asi nejde jinak. netvrdím, ze je to kamarádíčkování a lezení do prdele, prostě se u nás všichni zákonitě musí znát a je to v podstatě ku prospěchu věci, protože nám jde přece o jedno [a to samý (dopis)]. ale co tím vším chci říct: myslim, že ve skutečnosti vlastně nikdo není moc spokojenej s tím současným stavem naší scény a navíc to [provázanost] taky tu kritiku do jistý míry devalvuje. možná blbej, ale příklad: fakt si nepamatuju, že bych vůbec někdy ve filteru uviděl [recenzi na] desku nějaký český indie kapely, která by dostala pod šest nebo sedm. nečekám, že se mnou budeš souhlasit ohledně bena, ale jestli podle tebe nic jinýho neudělá, tak minimálně odstartuje diskusi, ve který se bavíme právě o těchhle věcech.


destroyer: vynechám reakci na bena, protože se asi v zásadě shodujeme, jen já z toho vyvozuju radikálnější postoj (což už jsem napsal v postu), zajímavější je ta část o český scéně. dovedlo me to k přemejšlení nad tím, jestli se můj postoj ke scéně dá nějak sumarizovat. je to asi na delší přemejšlení, ale pokusím se něco napsat. nejsem fundovanej ani studovanej, tak pán promine :-) je to spíš taková snůška toho, co mě napadá, když bych měl obhájit svůj pocit z český scény. a je to dlouhý.

nevím, jestli nespokojeností se scénou myslíš vztahy nebo kvalitu hudby a recenzí. začnu tím prvním. co se týká "vztahů na scéně", nechci to banalizovat, ale mám na to dost jinej pohled. nick kent, jedna z klíčovejch postav anglický hudební publicistiky, byl blízkej kamarád většiny kapel, který zdobily titulku nme, resp. melody makeru v době, kdy na to on měl vliv. nikdy se tím netajil, protože si za tím, co dělal, naprosto stál. ano, protézuju tuhle kapelu, protože je dobrá. proto vy čtete tenhle časák, protože víte, že my protézujeme dobrý kapely a ostatní protézujou sračky. to jsou parafrází řečený jeho postoje a jsou platný pro všechny hudební časopisy na světě. do puntíku. ani jednoho fanouška hudby nezajímá "objektivní" hudební zpravodajství, ve kterým bude zaujímat stejný místo britney spears vedle OTK a santany. objektivita není meta v umělecký žurnalistice. cíl je jasnej názor. což je těžší formulovat, než bejt objektivní. žurnalistika není právo a novinář není státní zástupce nebo advokát nebo dokonce soudce. jde o trh názorů, což speciálně u hudby znamená totální mayhem. trh s postoji, image, módou a v neposlední řadě taky s hudbou. takže “objektivní” žurnalistika neznamená podle mě "na scéně nezúčastněná" ale "na účasti na scéně nezávislá". a takovou tu podle mě zčásti máme.

to, že se tu všichni znaj, se nijak neliší od nyc nebo londána nebo san francisca nebo la. dokud v tom nejsi, nevíš, že se všichni znaj, a nevadí ti to, protože tě to nenapadne. pak do toho vlezeš a vidíš, že to je skoro jedna parta. za všechno jen jeden malej priklad: lidi objevili placebo a byl za tím bowie, kterej je vytáh a dal jim razítko "quality". o pár let uchcáváme z arcade fire a hele, zase bowie a jeho pečeť. máme nesnášet bowieho a "jeho" kapely kvuli kmotrovskejm praktikám? to je blbost a je to jasný. kdyby to neudělal, nebyly by ty kapely lepší nebo horší, ale dost možná bychom se o nich nedozvěděli bez mravenčího hledáni na netu. tady ten napíše, že tohle je super a lidi si to poslechnou a někomu se to líbí a někomu ne. žádnej novinář nemá moc udělat ze sračky kvalitu nebo naopak. a každej moudrej novinář si dá pozor, s čím spojí svoje jméno, protože je to jeho jméno, co dává všanc, ne jméno interpreta, o kterým píše. a to se myslím do značný míry děje i u nás doma.

jasně, že tu existují duplicitní vztahy. někdo je můj kamarád, někdo mě remixuje, pro někoho píšu recenze, s někým zajdu na pivo, někomu natáčím demo, někdo mi nemůže přijít na jméno, někdo mi ani za prachy nepronajme vlastní studio, jinej mi ho nabídne skoro zadarmo. když máš zdravej rozum, dokážeš se v tom orientovat a "nezaprodat se". já sám můžu bejt pro někoho opinionmaker a taky nechválím každou kapelu, se kterou chodím do baru. to, že někoho mám rád nebo si myslím, že má talent, ještě neznamená, že jeho tvorba je super. osobně mám čistý svědomí: na počátku jsem se s "lidma na scéně" seznámil díky tomu, že si našli naši hudbu, nikoliv naopak. znám kapely, který se se stejnejma lidma kamaráděj taky a dostaly od nich na prdel a kamaráděj se s nima dál. taky dobrý znamení toho, že ne všechno je tu prohnilý. a funguje to i naopak: znám kapely, který se s některejma novinářema nemůžou vystát a stejně od těch novinářů dostaly lepší hodnocení, než bych dal třeba já. jednoduše řečeno, nemyslím si, že je tu na nezávislý scéně nějaká mafiánská klanová politika. klany, resp. spíš party tu jsou, ale většinou, až na výjimky, mám pocit, že nepřekračujou hranici novinářský etiky. je to spíš taková hra na to "my máme svůj mejdan a vy svůj". prostě nic, co bychom dobře neznali ze střední. je dobrý si pak vybrat lidi, který me nemanipulujou a nenechaj se zmanipulovat.

jiná věc je hudební kvalita a rozmanitost naší hudební scény a v tom si musíme přiznat, že jsme kolonie. dost často jen přejímáme, dost často se zpožděním, ale nedá se to generalizovat. často se mi stane, ze na mě z itunes začne hrát nějaká písnička, kouknu, co to je za "zahraniční" kapelu a zjistím, že to vzniklo v česku. a to nemluvím o svébytnejch českejch kapelách, co zpívaj česky a můžou se směle rovnat se světovou třídou v originalitě. a k tvý poznámce o hodnocení filteru českejch indie desek. možná máš pravdu, ale já znám hromadu českejch indie desek, který filter vůbec nerecenzoval, protože jim za to nestály a znám i desky, co patřej na nezávislou scénu, resp. by tam patřit chtěly, a odnesly si v recenzi takřka výsměch.

každopádně, tahle diskuze není vůbec zbytečná.


strame: já tě chápu, mně jsou tyhlety mechanismy docela jasný, však tady taky nic neříkám o nějakejch mafiánskejch klanech.. :) ale jde mi o to, že nevím, do jaký míry se ty obě roviny u nás úměrně ovlivňují (tzn. kvalita naší scény a kvalita naší kritiky). a asi i docela odbočím.

když budu spekulovat, tak mi přijde, že tohle vzájemný podporování u nás prostě nějak v zásadě není moc žádoucí, jestli si uvědomíš, že tady vlastně existuje jedinej časák, kterej má tak nějak monopol na nový kapely. ostatní buď opisujou, nebo se vymezujou. což by možná na naše poměry ještě tak-tak stačilo, ale po pravdě řečeno, kdo čte v dnešní podobě rockpop nebo kdo čte vůbec report? a říkáš sice, že tady je dostatek alternativního podhoubí, ale nevzpomínám si, kdy naposledy jsem viděl třeba od klusáka nebo veselýho dejme tomu recenzi na nějakou českou kapelu (možná vladimir 518, ale to je zas úplně jiná kategorie). a na internetu je newmusic v podstatě akorát další tak-trochu-odnoží filteru, i když péťa tam občas taky pronese nějakej zásadně kontroverzní soud. ale moc nepodloženej argumentama. je to jenom blog. výkřik. musicserver je v žalostným stavu. freemusic píše úplně o jinejch věcech. no a pak jsou tu blogy. ale těch je taky jenom pár a nezdá se mi, že by byly moc opinion-making. což je obrovskej rozdíl oproti zahraničí, kde je to všechno [s náma] zhruba v poměru 1000:1, obrovská pluralita rozdílnejch vlivnejch autorit. takže si prostě jmenovitě nick kent může dovolit svůj vyhraněnej postoj, protože o ostatních kapelách, který by si to třeba od něho zasloužily, prostě napíšou jiný lidi, jiný časopisy, protože je tady spousta odnoží a sub-odnoží. tím neříkám, že tady filter nepíše o kapelách, který by si to zasloužily, prostě píše o všem a píše o tom dosti vágne a zpravidla jenom představuje, než opravdu kritizuje a široce rozebírá.

co se týče naší hudební scény vůbec - alespoň já z toho mám takovej pocit - tady prostě převládá takovej marasmus, zahleděnost do sebe, nedostatek progrese a odvahy. podle mě když si to srovnáš s tím (nevím, jestli se to ale srovnat dá), jak to tady bylo před patnácti rokama a srovnáš si ty špičky (extáze, sebastians, toyen, here, prouza, priessnitz, the naked souls, + rodící se pak ohm square, colorfactory, liquid harmony nedlouho potom) s dneškem. asi to množstv výbornejch a vážně světovejch kapel samozřejmě souvisí s nějakým nadšeným porevolučním zeitgeistem, ale možná že to bylo prostě i daný tím, že tady všeobecně to prostředí a kritika byly zdravější a kvalitnější. a myslím, že to do jistý míry vážně jde ruku v ruce. tehdy tady byla obrovská poptávka po českých kapelách, po hudbě, po dobré kritice. a nabídka byla kvalitní ve všech ohledech. cílovou skupinou tehdy v rockpopu byli z velký části taky clubbeři, vysokoškoláci, což tady vytvářelo prostor pro složitější kritiku. dnes ve filteru jsou cílová skupina hlavně kids a jde o nenáročnou srozumitelnost, rychlost vyjádření a přitažlivost. jenže časopis a v důsledku česká hudba tím taky trpí, první cílovka ho nebere moc vážně. namísto výbornejch mladejch novinářů jsou tady spousty šikovnejch mladejch promotérů, kteří sem jsou schopni dovýzt v poslední době třeba bengu, why? nebo high places. takže proč by ti první měli kua chodit na dorian gray's prostitutes nebo fake tapes? na ty druhý budou chodit kids, který s tím jsou spokojení a ty kapely taky, že na ně někdo chodí. ale ti první na ně už chodit nebudou, což prostě o něčem musí vypovídat.


destroyer: scénu 90. let, kterou popisuješ, jsem zažil na vlastní kůži a byl jsem jí do jistý míry i účasten. když pominu první ep a následující lp eost a první dvě desky priessnitz, tak není nic, co bych do dneška poslouchal. rock a pop byl na začátku opravdu lepší časopis, v praze byly lepší kluby a atmosféra byla opravdu víc elektrizující, ale úroveň všech těch věcí nebyla lepší. byla v průměru horší. myslím, že jen s odstupem některý věci vypadaj jako "historie" a naše současná scéna se vedle toho může zdát málo dějinotvorná. věřím tomu, že na spoustu mladejch kapel dneska se za 15-20 let bude(me) vzpomínat a říkat si: jojo, to bylo tehdy, když tenhle s tamtím měli kapelu a chodilo se na ně do tohodle klubu. ta jejich první deska tenkrát změnila chod dějin atp. prostě věřím, že i z dnešní doby zůstane nějaká kvalitní hudba. jaká to bude s tím odstupem ale dneska težko soudit a nemyslím si, že by si tím většina těch kapel lámala hlavu. a to je podle mě dobře.