buried attack.

teda nikdy jsem vyloženě nestárnul a neměl přitom z nudy ve vstupní hale fontánky a na chodbách křížový klenby, takže taky nevím, jaký může být vidět, jak vaše manželka už neudrží krok s hosteskama na banketech. ale všichni 90s-techno-dinosauři to zjevně cítí, poplácávají se na zádech s dorostem, co nezaujatě poslouchá jejich exaltovaně popisovaný historky, přes brčko cucá mojito a potahuje z cigarety, ztrácí poslední zbytky ideálů a konečně chápe, proč na něj ten featuring padl. nebo tak nějak si to aspoň přitom, co ty kolaborace slyším, představuju.

k massive attack to moc nejde možná proto, že jako daft punk si spíš odzívnou, než by vydali další desku dřív než po čtyřech letech, do studia se jim chce míň než do parku vyvenčit psa, a tak jako by bylo dopředu jasný, že jim to burial zremixuje.