Notebook. Sice Acer, ale darovanému koni na zuby nekoukej:). mp3 přehrávač. A spousta dalších blbinek. Nejhorší na tom všem je, že už ani vlastně nevím, co si mám k Vánocům přát, protože kromě hadrů a CDček mě nic jiného nenapadá. Ale co už.
No a jelikož jsem byl pár dní u babičky, tak jsem si oba hlavní dárečky vyzkoušel, poslechl si nezanedbatelné množství alb a konečně se podíval na DVDčka s klipy a taky tím vším pěkně prudil své příbuzné, od kterých jsem věčně slyšel, ať už si sundám ty sluchátka z uší, protože ve třiceti budu hluchý.
Nicméně tady jsou moje první dojmy:
Chris Cunningham
Wow! Ještě na druhý den jsem byl z té temné geniality celkem paf... Všechny klipy, od Aphex Twina (Come to Daddy) přes Madonnu (Frozen) a Portishead (Only You) až po Björk (All is Full of Love) mají neskutečnou atmosféru a nápaditost, takže si každý z nich pamatuju.
Michel Gondry
Tak po zhlédnutí obou DVD je Gondry asi můj nejoblíbenější režisér. Nejde jenom o ty neskutečně invenční klipy (například pro White Stripes - jeden celý z kostiček lega na Fell in Love with a Girl nebo The Hardest Button to Button s pochodujícími bubny, ale také třeba plno klipů pro Björk v čele s Bachelorette, což je geniální soulad obrazu a hudby, anebo také Around the World pro Daft Punk i Come Into My World pro Kylie Minogue), ale také skvělé reklamy pro Leviho a Polaroid a krátký film ve francouzštině, La Lettre.
Alba
Tak o tomto by se dalo vyprávět celkem dlouho, nicméně zkrátím to - co mě asi nejvíc zaujalo, byli Autolux se svou deskou Future Perfect. Naopak zklamáním je pro mě (zatím) nová Gwen Stefani. Ani po třetím poslechu jsem The Sweet Escape nepřišel na chuť. A co třeba dál?
The Concretes: In Colour (2006) - přijemná indie-popová nuda
DJ Shadow: The Private Press (2002) - vynikající hip-hopový mišmaš
Ecstasy of St. Theresa - kdyby ...fluidtrance centauri... EP mělo délku dlouhohrajícího alba, je to dost možná nejlepší česká deska všech dob. Nová deska je vynikající, snad i lepší než Slowthinking.
The Futureheads: News and Tributes (2006) - divné, ale rozhodně ne špatné
The Go! Team: Thunder Lightning Strike (2004) - s každým poslechem je to o něco lepší album
Plan B: Who Needs Actions When You Got Words (2006) - pokus o inovaci grimu používáním kytary a jiných nástrojů. Dobré a pěkně drsné (mluvím o textech), ale Plan B rozhodně nemá takové charizma jako Skinner nebo Sov.
Architecture in Helsinki: In Case We Die (2005) - celkem dobrá indie deska, ale jen tak kolem mě proplula...
Sufjan Stevens: Illinois (2005) - na druhý poslech se z toho konečně vylouplo to, co jsem očekával - tedy vynikající deska.
Red Hot Chili Peppers: One Hot Minute (1995) - jediná deska, kterou jsem nedokázal doposlouchat do konce. To o něčem vypovídá...
The White Stripes: White Blood Cells (2002) - ještě nemám naposlouchanou celou diskografii sourozenců Whiteových, ale White Blood Cells je skvělá deska, přestože Meg White v bubnování nijak zvlášť nevyniká. Ale to je prostě jedno, stejně je to k sežrání:)
Indy & Wich: Hádej kdo (2006) - už chápu, proč tomu Filter dal 10/10
...a na závěr dvě písničky, které mě totálně rozsekaly: Smashing Pumpkins: 1979 a Foo Fighters: Everlong
The Concretes: In Colour (2006) - přijemná indie-popová nuda
DJ Shadow: The Private Press (2002) - vynikající hip-hopový mišmaš
Ecstasy of St. Theresa - kdyby ...fluidtrance centauri... EP mělo délku dlouhohrajícího alba, je to dost možná nejlepší česká deska všech dob. Nová deska je vynikající, snad i lepší než Slowthinking.
The Futureheads: News and Tributes (2006) - divné, ale rozhodně ne špatné
The Go! Team: Thunder Lightning Strike (2004) - s každým poslechem je to o něco lepší album
Plan B: Who Needs Actions When You Got Words (2006) - pokus o inovaci grimu používáním kytary a jiných nástrojů. Dobré a pěkně drsné (mluvím o textech), ale Plan B rozhodně nemá takové charizma jako Skinner nebo Sov.
Architecture in Helsinki: In Case We Die (2005) - celkem dobrá indie deska, ale jen tak kolem mě proplula...
Sufjan Stevens: Illinois (2005) - na druhý poslech se z toho konečně vylouplo to, co jsem očekával - tedy vynikající deska.
Red Hot Chili Peppers: One Hot Minute (1995) - jediná deska, kterou jsem nedokázal doposlouchat do konce. To o něčem vypovídá...
The White Stripes: White Blood Cells (2002) - ještě nemám naposlouchanou celou diskografii sourozenců Whiteových, ale White Blood Cells je skvělá deska, přestože Meg White v bubnování nijak zvlášť nevyniká. Ale to je prostě jedno, stejně je to k sežrání:)
Indy & Wich: Hádej kdo (2006) - už chápu, proč tomu Filter dal 10/10
...a na závěr dvě písničky, které mě totálně rozsekaly: Smashing Pumpkins: 1979 a Foo Fighters: Everlong
