Showing posts with label Arsenal. Show all posts
Showing posts with label Arsenal. Show all posts

Saturday, August 15, 2009

09/10 goonerpreview.

když už se slavia raději záměrně nechala vyřadit tiraspolem, aby se vyvarovala traumat z dalšího rekordního venkovního skóre 0:35 v základní skupině, zůstávají ladies jediným týmem arsenalu, který máme reálnou šanci vidět v čechách. doufejme. nerad bych jel na další kolo evropské ligy než na sigmu.

poslední kuny, forinty a eura, co mi straší po kapsách, bych na titul nevsadil, ale to je jedno. stejně i to, že by wilsherea, gibbse a velu a všechny další měli zasadit do hydroponií, při pohledu na tohle (mimochodem, eduardo svoje i'm back zvládá líp, než jak by to za něho kdy řekl sil dante) a na druhou stranu tohle je eboué nejlepší fotbalista na světě.

v minulé sezoně nebyl největším zklamáním denilson nebo vůbec post defenzivního záložníka - takový výsledek po tom, co nakonec nepřišel xabi alonso, stejně každý čekal, a tak mnohem víc překvapuje, jak si oproti této době loni vede song; něco jako rozdíl mezi první a pátou deskou talk talk* -, spíš jako většina clichyho výkonů: přes svou rychlost často působil chaoticky, nedodával kvalitní centry do vápna a naopak jich až moc prošlo přes něj. stejně ale ohledně obrany tolik starostí není: vermaelen se dokáže přizpůsobit premier league, gallas je osvědčený, gibbs a traoré clichyho proženou, o sagnu strach nikdo mít nemusí a eboué, pokud se nebude pouštět do útoku, se na pravém kraji ještě docela dá snést. něco jako polívka z jídelny, taky nemůže než pozitivně překvapit.

*no, ne zas tak ...

obrana pod wengerem nebude ideální nikdy, nehledě na kvalitu a zkušenosti hráčů; jde spíš o to, jak arsenal zaostává v útoku - a asi by to nevyřešil(y) další nákup(y) -, postup do něj je šablonovitý, hráčům nechybí technika, ale dynamika a otisk do hry. vždy záleží na tom, kdo kdy dá první gól, jestli se zápas nevyvíjí příznivě, drtivá většina z nich u míče vypadá stejně zaměnitelně jako figurky ve stolním fotbale. do invincibles zatím chybí půl stupně kvality, nejlépe viditelně mezi bergkampem a van persiem. postupným propracováním wilsherea a vely do základu, stárnutím nasriho, walcotta a bendtnera se problém odbourá, jestli to ale bude v této sezoně, tím si moc jistý nejsem.

s novým rozestavením 4-3-3 (/4-5-1) asi zčásti odpadá denilsonova a songova funkce (přestože kvůli zraněním je téměř jisté, že dnes oba nastoupí) defenzivního záložníka, která se více rozmělní mezi více hráčů na středu; asi proto arséne na konci loňské sezony zkoušel nasriho na denilsonovu pozici; s (ne)možným příchodem rosického by to dávalo smysl, zvlášť když na 6 míst se - v případě plného stavu - tlačí fabregas, nasri, rosický, walcott, arshavin, van persie, bendtner a eduardo (schválně uvedeni ti, kteří jestliže můžou hrát, jsou z 80 % v základu).

cokoliv výš než čtvrté místo v premier league bude úspěch, že všichni soupeři ve skutečnosti oslabili, může být vlastně jen zdání: l'pool přes prodej alonsa posílil johnsonem a aquilanim (hlavně jeho adaptace bude klíčová), united budou chtít dokázat, že přežijí i bez ronalda a tevéze, což je samo o sobě lepší motivační základ, než jakým procházeli minulou sezonou, na druhou stranu chelsea, přestože nejfavorizovanější, se bude soustředit hlavně na ligu mistrů. páté místo znovu pro everton, jestli udrží lescotta; man city nejsou natolik sehraní, aby šli o mnoho výš než loni, i když nehrají v evropě; s aston villou v případě příchodu van der vaarta budou mít znova kluby z big 4 co dělat. titul samozřejmě půjde na white hart lane. jde o to, jaký.

i tak.

COME ON THE ARSENAL!

Sunday, July 20, 2008

mish mash.

jestli existuje jedna skutečnost, který mi v poslední době není líto, tak ta, že jsem se konečně po dlouhých rozmýšleních rozhodl nekoupit si žádnej hudební časák. ono už to posledního půlroku bylo stejně jen a pouze ze setrvačnosti a dnes už si nanejvýš tak z recese prolezu musicserver. ne, jako vážně, už to nemá žádnou cenu. co se týče časopisů, o reportu a musicu snad ani mluvit nemusím, tyhlety zakonzervovaný a udušený časáky se mi nechtělo číst, ani když kulminoval můj největší zájem a hlad po music news, ale rock&pop dnes stagnuje naprosto a definitivně, i když se poslední rok a půl docela úspěšně snažil zvedat z mizérie. ale ani stále slušná práce jardy švelcha, toma komárka a bena slavíka nezabránila tomu, aby se kupříkladu na obálkách objevovaly vykopávky & zjevy, které by si titulní stranu nezasloužily snad ani před 10+ lety. následoval exodus šéfred. sládečka (jehož jsem ve finále celkem i litoval, i přes ty editorialy …), libertina a francoise, and here comes anarchy. ani ve f:lteru to není o moc lepší (kucí, už to s těma anketama docela vaříte z vody, nezdá se vám?): nemít ho předplacený (pch ...), už bych si ho fakt nekoupil. celkový dojem takový, že se ani z jednoho média nedovím něco opravdu novýho a zajímavýho, a když přejdeme faktickou stránku věci, tak už mě to ani vlastně nebaví číst vůbec. jediná naděje se tak zužuje na hype, jehož no. 25 zatím už několik týdnů marně vyhlížím.

stejně jako začátek nový sezony, samozřejmě. jsem vážně zvědavej, jestli ebayor zatím vyčkává na toho, kdo mu dá do 31. srpna nejlepší nabídku, ale ani přes 30 gólů v minulý sezoně by mi nebylo moc líto, kdyby odešel. spíš je mi líto toho, jak si mě přes sezonu získal a já mu vážně věřil, když po gólech líbal znak arsenalu a vždycky byl hodně vstřícnej k fanouškům. (kdo si dnes vzpomene na „adebayor, adebayor, give him the ball and he will score“, ha?) ale stejně mě něco říká, že zatímco i-love-barcelona-deeply-and-honestly hleba (viděli jste thierryho a jeho potutelený úsměvy na tiskovce?) nebude zas tak těžký nahradit, v případě ebayora už by to bylo těžší. sice sedm z osmi šancí nepromění, ale ono se do nich taky dostat, že. ale arséne asi ví, co dělá. přestože mám docela pochybnosti o tom, jestli příští sezonu vyhrajeme titul, protože jsme se všichni přesvědčili o nedostatečně kvalitním širším kádru, rozhodně to nedopadne špatně. arséne dnes ovšem sám potvrdil, že minimálně jednoho hráče ještě chce sehnat, ale něco mi říká, že to nebude na pozici středního záložníka a že denilson a diaby (prosíííím!!! ten kluk se mi sakra líbí, má jeden z nejelegantnějších stylů v týmu, ale mám jistý pochybnosti o tom, jestli na to už letos má, protože v minulý sezoně mě na levym křídle moc nepřesvědčil.) dostanou svoji šanci. bude to zajímavý. u united je zásadní otázka, jak se v týmu vypořádají s ronaldem a (kdyby jenom) jeho trapnýma otročíma výrokama, a jestli ještě vůbec budou mít motivaci, i když ferguson by stále chtěl všechno. chelsea i přes angažování scolariho (třeba teď řeknu hodně velkou blbost, ale myslím, že to nebude zázrak, ten chlap sám řekl, že sem šel kvůli penězům a všichni víme, jak se brazílie málem nedostala z kvalifikace na ms 2002) už třetí rok plánuje nakupovat stejně bezhlavě (kua, na co makelele, ballack, deco a jestli, tak i lampard a kaká do středu zálohy?!) a vůbec, bude tam ještě docela průvan, uvidíte. liverpool vypadá silně, jestliže se mu podaří přivést keana, tak ještě silněji, ale přece jenom ne natolik silně. rafa není ligový trenér a o amerických majitelích každý ví své. zase budou čtvrtí. a ostatní … minimálně v nejbližších pěti letech to ze strany evertonu, aston villy, man city, portsmouthu nebo tottenhamu na atakování big four nevypadá. ne snad tak úplně kvůli financím – man city nebo spurs na tom rozhodně nejsou bídně, ale zatímco takový newcastle funguje jako odložiště nepotřebných hvězd, spurs jsou momentálně spíš školka pro budoucí hvězdy prem league. proto sice dan levy může říkat, že: „irrespective of the outcome and futures of robbie and dimitar, we are continuing to seek to bring in quality, talented players for the future, who want to play in a spurs shirt.” but who wants to play for spurs, anyway? a pochybuju, že crouch, diarra, arteta a další chtějí za své nynější týmy hrát do skonání věků. je to škoda, ale tohle už jsme tu měli i před patnácti a více lety (píše o tom i hornby ve fotbalové horečce).

když už jsme u fotbalu, nelze se nepozastavit u volby reprezentačního trenéra. po pravdě řečeno, přiznávám se, že nevidím zas natolik do zákonitostí české fotbalové diplomacie (jestli se to tak dá nazvat), ale co mě dostalo, byla úroveň, se kterou volba probíhala. snad už i jak to popisoval štěpán mareš mi připadá důstojnější (ech … nemám rád to slovo), než realita. jakési bludné fikce o parreirovi (ne, ne předchozí trenér brazílie, ale chlápek, který už tak zhruba 40 let netrénoval), podivné motanice kolem haška a nakonec dva zbylí a oba celkem zbyteční. proč bychom měli zpátky angažovat chovance, který v trenérské kariéře doopravdy nic nezískal, nemluvě o radovi, jehož teplice před týdnem vypadnou v prvním dvojzápase (!) intertoto cupu (!!) s kispestem honvéd (!!!)? a před pár dny vyjde najevo (předpokládám, že napůl kachna), že naši repre mohl vést i terry venables (cha…), jehož jedinou motivací vést repre bylo přátelské utkání za měsíc na wembley. každopádně, máme petra radu. zdali je to volba dobrá, špatná, či pouze úměrná (to by odpovídalo nejvíc, kdo viděl předevčírem nezapomenutelnou debatu oty černého a pavla čapka s hrdličkou, řepkou, vackem a radou, novými goodfellas českého fotbalu, dá mi za pravdu), se dozvíme zanedlouho.

a ještě tak namátkou na konec: vratné lahve jsou přehlídkou všeho nejzbytečnějšího a nejokoukanějšího, co jste mohli v českém filmu za poslední dobu vidět. namísto nějakého pokusu o věrný obraz stárnutí, za který se film měl ambice vydávat (a co se výborně podařilo třeba v babím létu), máme křečovitý scénář (všichni mluví jako zdeněk svěrák, až mi to připomíná scénu z being john malkovich, kdy se malkovich vydává do vlastního portálu a všichni jsou malkovich a všichni znají jenom slovo malkovich), nějaké rádobyvtipné jednotlivosti, při kterých si maminky a babičky řeknou jó, to je přesně tak, jak to chodí!, trochu, ehm, erotiky, která je ale asi tak erotická, jako je tortillová omáčka z lidlu tortillovou omáčkou. trochu nějaké té strašně nebezpečné akce na závěr, při které ale každý ví, že nakonec dopadne všechno tak, jak má a všichni se nakonec budou mít rádi. řekněte mi někdo, proč se kua i tak furt těším na nějaký prý dobrý český film, nebo prý dobrou českou desku.

p.s.: už jsem si sem zvykl dávat nějaká videa z youtube ... tak zase. japonci prostě mají nějaký zvláštní smysl pro chování před brankou.



Sunday, June 22, 2008

6+5

už se tady z toho stává tak trochu fotbalovej blog, já vim. ale jsou věci, ke kterým se fakt sluší něco napsat. například letošní euro, který je celý tak trochu vzhůru nohama. a je to tak dobře. v souvislosti s tím nelze zapomenout na zoufalej návrh fa, to naše známý 6+5. řekněme si to hned a jasně: je to nehorázná stupidnost. a to snad ve všech rovinách. představte si, že jste ambiciózní devatenáctiletej student, kterej zrovna odmaturoval a chystá se třeba na londýnskou univerzitu (dopředu oznamuju, že neznám přijímací kritéria - tohle je jenom příklad:) a má k tomu nejlepší předpoklady: o co pak musí být jeho překvapení větší, když zjistí, že, aha, sakra, nemohl jsem být přijatej, protože tu bylo 150 studentů s výsledky sice o 20 % horšími, ale zato jsou z sheffieldu, bornemouthu ... prostě z uk. a tak tam prostě musí být přijati. není to absurdní? a přinejmenším stejně absurdní je chystaný pravidlo fa 6+5. bez jakýchkoliv zábran se dá mluvit o šovinismu, populismu, demagogii, zpátečnictví a tak dále a tak dále. chápu, že každý opravdový fanoušek by rád viděl ve svém dresu co nejvíce odchovanců, to jistě. ale jestliže ti odchovanci jednoduše na vrcholový fotbal nestačí, anebo (a to v horším a častějším případě) svůj talent leností a přílišným sebeuspokojením promrhají, mají prostě smůlu. jistěže k fotbalu patří patriotismus a jednoduché rozhodování hráčů na bázi 'kdo dá víc', je scestné a pohrdáníhodné, ale například v případě arsenalu se ukázalo, že takový clichy (francouz) je týmu mnohem platnější, odhodlanější a loajálnější (i když to slovo nemám rád), než ashley "cuntley-cunt-the-biggest-cunt -ever-to-play-for-arsenal-and-if-there-was-a-list-for-the-top-50-cunts-to-ever-play-for -arsenal-he-should-be-in-all-50-positions-the-little-cunt" cole. důkaz, že původ není vše. a vůbec, co je na tom tak patriotistickýho, když koupíte hráče, kterej sice je původem z uk, ale jeho rodný město má s londýnem společnýho akorát unifikovanej obchod s nike zbožím a předražený desky v hmv a nedělalo by mu problém přestoupit do liverpoolu nebo manchesteru, pokud by to pro něho bylo výhodnější? touhle cestou že se máme vydávat? co by nám z toho zbylo v praxi? nesmyslný honění se za každým sebemenším talentem v uk, jejich absurdní předražování, vyhazování zahraničních hráčů se slovy "sorry, byls skvělej, ale ten, co ho kupujeme za tebe, je z anglie", což zákonitě musí vést k pořádný frustraci a k tomu, že se pak v klubech budou hráči čím dál víc skupinkovat. ti zahraniční se začnou víc a víc strachovat o svý místa a když o ně přijdou, za chvíli nebudou mít kam přestupovat, protože v nejlepších klubech světa, do kterých kvalitativně bezpochyby patří, budou muset zůstat pouze ti supernejlepší. ceny 'loserů' pak půjdou rapidně dolů a pro menší a horší ligy, jakou je například ta česká, tak nebude plynout dostatečný přítok peněz. a tohle všechno má být důsledkem toho, že anglická repre prostě a jednoduše posrala zápas s chorvaty? reprezentacím to nemá jak pomoct; argument, že si angličtí hráči vinou toho, že hrají v kvalitativně horších týmech premier league, nemůžou osahat evropský poháry, je scestný - to jim nestačí zápasy se čtyřmi nejlepšími týmy světa a alespoň s pěti dalšími kluby, kteří na ty samé pozice aspirují?

jistě, že mám taky ten pocit, že to není tak úplně v pohodě, když za arsenal (zatím) v základu nenastupuje žádnej anglán a je nějakou desetinou procenta možný, že i kvůli tomu, že chyběl nějakej ten prvek zarputilosti, se poslední část sezony nepovedla, a arsenal tak přišel o všechny poháry, ale ani tím to docela není. vše je o výběru typu hráčů. wenger v poslední době důvěřuje hračičkům, dokonce i na stoperu jsou spíše techničtěji založení touré a gallas. a kdyby chtěl vybrat nějakého rozbíječe, tak ho koupí třeba ze skandinávie nebo německa, protože jsou jednoduše levnější a hodí se mu lépe do sestavy. tento systém je spravedlivý, kluby (mohou být odkudkoliv) nejsou náhražky reprezentačních výběrů a ani jimi nikdy neměly být, pokud to ovšem není jejich ideologie, která vyplývá z nějakých historických kontextů, což je případem takového athletica bilbao a jejich systematickému udržování striktně baskického týmu. (když už jsme u těch španělů, i ty regulace mimoevropských hráčů jsou potupné - jen proto, aby mohli hrát v týmu, ve kterém chtějí, si musí obstarat takový brazilec španělský pas?) a když třeba zabrousíme k tomu, jak se někdo mračí nad označením arsenalu za anglický klub, za který nehraje žádný anglán: označení anglický klub i v případě arsenalu jednoznačně zůstat může, proč sakra ne? má angličtější vedení než kterýkoliv jiný klub z big four, hraje ligu na anglické půdě, styl hry a její rychlost má přece stále anglický nádech, má historii, na kterou se může hrdě odkazovat, a stále přece mluvíme o té nepřekonatelné atmosféře na anglických stadionech. pouze squaddra je poněkud kosmopolitnější. ale to je přece dobrá vizitka všem zahraničním fanouškům, kteří pak mohou mít pocit, že milovaný klub je alespoň o něco větším dílem jejich. a malí kluci mají nepřeberné množství inspirací v tom, či onom hráči a snaží se mu přiblížit a mají větší motivaci stát se lepším fotbalistou. a navíc: všechny kluby - a nejenom ty fotbalové kluby a nejenom kluby vůbec - dnes uvažují tržně; dávají adresátovi všanc svou adresu a nabídku a říkají, že teď už je to jenom na tobě: buď se ztotožníš s námi, nebo si oblíbíš někoho jiného. a zase proč ne? i za takovýchto podmínek to nijak nejde proti filozofii toho, že budete celý život příznivcem jednoho klubu. pouze máte větší příležitosti si vybrat a nic vám v tom nebrání. pokud chcete, aby tomu tak bylo nadále, pak neposlouchejte vedení uefa a fa a dejte najevo svůj nesouhlas. jak už včera psal jarda bosák (mimochodem, článek jsem psal nezávisle na něm) - jestliže tohle projde anglické fotbalové asociaci u evropské unie, pak už si s tím samým může dovolit přijít kdokoliv. a s tím, jaký poprask vyvolalo bosmanovo pravidlo před nějakými patnácti léty, bych jí to opravdu nedoporučoval.

p.s.: něco pěkného na závěr. :-)

Friday, May 30, 2008

villain of the year.

netřeba nic dodávat.

p.s.: přemýšlel jsem, že přihodím i nějakej ten season review, ale když to chlapci z arsenal-mania (o arseblogu nemluvě) zvládaj tak brilantně (example #1, example #2) a mně dycky v testech vědomostí v pro-footballu & sportu vychází 0-5 bodů (zvlášť pohořívám na otázkách typu: záležitost xy se udála v a) únoru 1973, b) březnu 1973, c) dubnu 1973), rozhodl jsem se, že to asi vzdám ... koneckonců i hans' diary na gunners.cz je nejen na české poměry výborným shrnutím. občas mám fakt pocit, že má větší cenu číst o fotbale, než o hudbě.

p.p.s.: toho nasriho bych fakt bral.

update: yaya touré <-> hleb + cash: to vypadá tak slibně, že se mi tomu až nechce věřit.

Saturday, June 23, 2007

Be brave, Arsenal!

Jako tehdy, když jsem se dozvěděl, že budu mít bráchu - taky jsem si to uvědomoval ještě dlouho potom. Jenže tohle je opačná situace. Tohle není vůbec nic, co by se dalo označit za příjemnou věc. Bolí to, a to hodně. Nemyslel jsem si, že to bude takový, zvlášť když už mě poslední dobou fakt nebaví číst časáky o fotbale, kde se stejně akorát rozebíraj věci jako "klub xy se v sezoně 1993/94 umístil v lize na třetím místě, což mu zaručovalo postup do poháru UEFA".

Ne, neberu Thierryho za zrádce, co utíká za penězi, zřejmě potřeboval nový impuls, kterého se mu v posledním roce, kdy ho permanentně sužovala zranění, prostě nedostávalo. Dost velkou roli také mohlo sehrát plánované převzetí Arsenalu jinými majiteli a tím provázený odchod superchytrého šéfa Davida Deina. Ale absolutně jsem to nečekal a zklamalo mě jeho jednání, zvlášť po loňském roce, kdy se už-už schylovalo ke stejnému přesunu, ale nakonec "jeho srdce zůstalo v Arsenalu" a podepsal čtyřletý kontrakt. Ale já už těmhle prohlášením prostě nevěřím, ať už se jedná o kohokoliv - o Gerrarda, Terryho či Torrese.

Každopádně se ale v posledních třech letech Arsenal musel pokaždé rozloučit s jednou velice silnou a platnou oporou:

2005 - Patrick Vieira
2006 - Cashley Cole
2007 - Thierry Henry
&
2008 - Arséne Wenger

And it will be never ever like before...



něco z dřívějška...


a lahůdka na závěr


Once a Gooner, always will be a Gooner...