The RaconteursBroken Boy Soldiers
V2
8.5
Mám fakt rád The White Stripes. Jsou opravdu retro, zábavní, mají nadhled, syrové hity a skvělé klipy. O nějakém hype v jejich případě nemůže být ani řeč.
Většina z toho by se dala přenést i na bokovku Jacka Whitea, The Raconteurs, s tím rozdílem, že někdo by jedovatě mohl podotknout, že na rozdíl od sourozenců (?) z Detroitu taky umí hrát.
Ona to vlastně i v podstatě může být pravda, na rozdíl od "svých" White Stripes zde Jack ponechává prostor i ostatním hudebníkům z kapely. A tak vzniklo album nasáknuté šedesátkovou hippie-psychedelickou náladou s Whiteovými obroušenými (pro někoho možná až moc) riffy, takže Steady, As She Goes, zřejmě největší hit, proto může být označován za nejkomerčnější skladbu z Jackova pera. Ale to rozhodně neplatí o celé desce, a tak bych to moc neřešil, protože
když se sejdou čtyři skvělí hudebníci a nahrají něco, z čeho (tedy hlavně z druhé poloviny) není cítit kalkul, jenom radost z hraní, tak je to taky radost poslouchat.Broken Boy Soldiers je dobrá deska. Vlastně ne, je vynikající, jen se mi v hlavě stále přehrává situace, kdy máte puštěnou třeba Blue Veins na plné pecky a najednou k vám vtrhne starší sestra, která miluje Hair a zeptá se vás: "Hele, ze kterýho filmu to je?"
No comments:
Post a Comment