J.A.R. - Armáda špásu

J.A.R.
Armáda špásu
EMI

4.8


Dávat tomuto dílku pětku je jako rozcházet se s holkou, kterou máte fakt rádi. Bolí vás to, víte, že jste spolu prožili hezké časy, ale víte, že nemůžete jinak. A když se na druhý den poté probudíte, říkáte si, že to musel být sen, že to není možné.
Ale je. V létě jsem si říkal, že toto je deska roku, dal bych jí tehdy osmičku, nebo dokonce devítku, koupil si ji, miloval ji nade vše, jenže pak přišly dva měsice, kdy jsem ji skoro neposlouchal, nedávno ji zase strčil do přehrávače a ejhle – ono to nějak nefunguje. Přepínám od tracku k tracku, ale i když dělám vše proto, aby se mi ta deska líbila, pokyvuju hlavou, kroutím zadkem, nic mi to neříká. Ani skladby, které jsem si o prázdninách pouštěl od rána do večera, tedy třeba Nevidomý národ anebo Tvrďák socialistickej, nezabírají. Začínám být dokonce i alergický na texty, kterým jsem se předtím smál, jak jsou trefné a zábavné.
Čím to? Že bych si vsugeroval, že je ta deska tak dobrá, ale ona přitom není? (zase ta paralela mezi vztahy a touto nahrávkou…) Nebo že bych si ji vyposlouchal? Ale přece když je něco opravdu dobré, zabere to i po tisící… Nebo je snad ta hudba tak povrchně bezstarostná, že se hodí jenom do léta? Sám nevím. Těžko říct.
Zvukově je Armáda špásu na velmi vysoké úrovni, kapele to hraje, stále produkují ten svojský mix rocku, funku, bluesu, hip-hopu a elektroniky, působí to profesionálně, nejednotvárně, tak v čem je ta chyba? Nějak tam nenacházím tu energii a nemám chuť to poslouchat. Je to nějaké vyčpělé a upachtěné (sakra mě to tak mrzí, že to musím říkat zrovna o téhle desce!).
Je klidně možné, že se mnou vůbec nebudete souhlasit, budete mi vytýkat, že je ta recenze subjektivní (na druhé straně – nemám rád Redhoty, a přece jsem jim dal víc bodů než J.A.R.). V tomto případě vás chápu, ale ode mě by teď nebylo moc upřímné dávat Armádě špásu víc než pět bodů. Říkám teď, protože třeba jí zase za nějakou dobu přijdu na chuť a pak napíšu oslavnou recenzi, budu se kát a já nevím, co ještě, ale já prostě nemůžu.
Takže ještě jednou: mě to tak mrzí…

Nej kousky:
Made in Love, Nevidomý národ, Tvrďák socialistickej