Saturday, December 23, 2006

The Killers - Sam's Town

The Killers
Sam's Town
Island

4.6

Změna je život. A ten je plný paradoxů. The Killers před vydáním této desky avizovali dvě zásadní změny. Jedna byla, že budou znít víc americky, ta druhá, že už nebudou psát texty o náctiletých holkách. Obojí mě celkem zarazilo, protože to, čeho se chtěli zbavit, byly věci, které jsem na nich měl nejraději. A podle všeho nejenom já.
Zabijákům z Las Vegas zřejmě narostlo po úspěšném debutu Hot Fuss ego. Pravděpodobně si mysleli, že jsou natolik dobrou a velkou kapelou, že to ustojí. Udělali desku se záměrem udržet si staré fanoušky a získat kvanta dalších; cílovou oblastí alba nebylo nic jiného než již zmiňovaná Amerika.
Jenže narazili. Snad žádná kapela současné indie scény, která zaznamenala úspěch i s druhou deskou, neměla záměr natočit ji s výrazně odlišným zvukem, než jaký byl na debutu – viz např. The Strokes, Interpol, The Libertines anebo třeba Franz Ferdinand. Ale ono možná ani nejde o změnu zvuku, jako spíš o to, že The Killers chybí skladatelská jistota, která sálá z debutu. Místo toho je to celé jakýsi upachtěný bezsmyslný hybrid. Přišli s „koncepčním“ albem bez jakéhokoliv většího hitu, na kterém by se dalo stavět. Přidali smyčce (When You Were Young), jsou zde dechové vyhrávky (Bones) a hlavně patos. Ano, americký zvuk v tom nejhorším smyslu slova. Bohužel.
Schválně si zkuste v polovině vyhodit cédéčko z přehrávače, strčit do něj debut Hot Fuss, nařídit mu, aby přehrál dvojku, tedy Mr. Brightside, a hned zjistíte, co Sam’s Town chybí. Chytlavá a výrazná melodie, coolness, naléhavost, upřímnost a obrovská energie, která se na vás z té písničky přímo valí. No a taky právě „britský“ zvuk a skvělý text.
Je tu ale ještě jedna změna, o které se ale kapela raději nezmiňovala. Jsem sice zastáncem toho názoru, že je celkem jedno, jak ten či onen zpěvák umí zpívat, hlavně když dokáže napsat písničku, do které jeho hlas prostě sedí (třeba Iva Frühlingová nebo Pete Doherty), jenže v případě The Killers je to zoufalé. Brandon Flowers neumí moc zpívat, ale přesto se tváří že ano, a to je sebevražedné. Na debutu se většinou držel ve spodních polohách anebo kolem jedné noty, takže to nebylo tak poznatelné jako tady. Kolikrát si říkáte, že ta písnička má celkem slibný úvod a zajímavý riff, jenže pak přijde na řadu Flowers a vaše naděje zhasnou hned s jeho prvním tónem. Jeho stařecké vibrování je příšerně otravné a přepínáte na další a další písničku, doufáte, že to bude lepší, ale ono to už bohužel lepší nebude. První polovina desky ještě jakž takž ujde, když to překousnete, ale ta druhá, to je nuda ve smrtící kombinaci s Flowersovým hlasem.
Jsem opravdu zvědavý, s čím přijdou The Killers příště. Jestli na tom budou jako Oasis, kteří po nepovedené Be Here Now točili jednu stejnější desku než druhou, anebo jestli si vezmou k srdci „hlas lidu“ a pokusí se s tím něco udělat. Protože Sam’s Town působí ze všeho nejvíc jako parodie. Parodie na U2, na americký zvuk, ale i na sebe samé.


Nej kousky:
Read My Mind, For Reasons Unknown

No comments: